Instantanément - velikonoce v Provence

Loni jsem zavedla rubriku Instantanément - okamžitý život, takové pondělní resumé uplynulého týdne s použitím fotek z Instagramu, které by se jinak na blog nedostaly. Ne že by mě pondělní instantky omrzely! Jen se mi nedaří trefit se do jejich vytvoření někde mezi nedělní půlnocí kdy dorazím domů a pátou ranní v pondělí aby včas došly k vaší ranní kavě... a nebo nejít spát... a nebo nebýt na konci světa vlevo a mít k ruce internet... a nebo ... Je mi záhadou jak Bára louská stejnou rubriku na svůj blog s pravidelností švýcarských hodinek :-) Baru, máš za to můj obdiv!!

Rubriku ponechávám ale mění se na tématickou. K vydání kdykoliv kdy mě to chytne a určité téma nadchne ;-) A jako malý bonus fotky, které nebyly nikde. Aby to nebylo déjà vu pro ty co mě také sledují na Instagramu a/nebo Facebooku. Doufám, že se vám bude líbít dál, třeba ke kávě po úterním obědě :-) 

Tím, že na vánoce býváme na druhé straně polokoule, velikonoce doma si snažím užít o to víc. Letos jsem si je dala dokonce dvakrát :-) Oslavy příchodu jara by nebyly úplné bez haluzek kvetoucí mandloně ღ Na nich nesměly chybět drátované kraslice a levitující ptáčci. Díky teplé zimě letos mandloně vykvetly brzo, a tak květy na velkou noc odkvetly... Nevadí! Deko č. 2 je nahradí. Vrbové proutky a na nich břízová kolečka s vyřezanými velikonočními motivy a kraslice přestěhované do srdíčka.  

Nesměly chybět tradiční mňamky! Jenom letos jejich výskyt na jídelním stole nebyl řízen velikonočním kalendářem ale podle nemocničních schůzek... A tak jsme slavily Zelený čtvrtek v pátek s pórkovým quichem a mazanec na Bílou sobotu se pekl už ve čtvrtek v noci. I tak chutnaly výborně! Jen beránek nebyl :-( Nemám v Provence formu... při příští návštěvě Čech ji musím do kufru přibalit, nějakou krásnou, starou, keramickou.      

Část prodlouženého víkendu jsme trávili na letním bytě u moře v Bandol. Po náročném týdnu jsem potřebovala slunce šimrající na nose, mořský vánek ve vlasech a lázeňskou pohodu. Všechno bylo. I o fous víc! Po příjezdu jsme si dali oběd na terase, ke kterému nám úžasně voněly kvetoucí pomerančovníky a citronovníky z naší zahrady ღ Grilované sardinky z rybího trhu a k nim sklenka bílého bylo to pravé ořechové na pořádný relax. V Sanary sur Mer jsme ochutnali úplně první víno z vinice ve vlastnictví městečka. Pod značkou Cuvée de la Ville de Sanary a pod taktovkou vinařské rodiny z Domaine Ray-Jane produkují AOC Bandol bílé, růžové a červené (to bude k dispozici až příští rok po uzrání v sudech). Velikonoční oběd měl v režii Provensálcův tatínek - nechybělo tradiční jehněčí gigot a obigátních pět chodů před a po. Ještě že dezert byly "pouze" jahody se smetanou... neboť ani večer jsme stále nebyli schopni povečeřet ;-) Jen na hledání čoko vajíček v zahradě se nedostalo :-( O berlích se to hůř provozuje :-/ Ale abych nebyla škodná, dostala jsem několik čokolád ;-)  

Jak jste prožili vy velikonoční svátky?

Krásný pondělní úterní začátek týdne! 

__________________
© photos: Anýzovka v zemi cikád