3:10 ráno. Nebo
v noci, jak se to vezme ;-) Kolem černočerná tma, naše loď brázdí vlny,
lana plachet pod náporem "pochrupují" a nad hlavou ta nejkrásnější noční obloha "pod sluncem". Sedím na palubě, mořský vánek mi ovívá obličej, je teplá letní
noc a já mám noční hlídku. Vypadalo to na poklidnou plavbu, vítr tak akorát,
kolem (skoro) ani živáčka. V noci naviguje málokdo, jenom mořští vlci, to
jako Provensálec :-) Druhým povoláním profi skipper. Teď pochrupuje spolu
s plachtami. Já kormidluju (z plavčíka už jsem povýšila ;-) držím směr 55°,
pro zábavu počítám "morseovku" majáků, vyhýbám se rybářským násadám (v noci
dost fuška). Prostě pohodička, kterou jsem sdílela zde.
Tedy do té doby
než na nás útočili piráti a přistávalo ufo :-D Že je za námi loď jsem věděla,
ovšem že za minutu bude plnou parou vpřed na naší přídi jsem neměla tůšo.
Kužely silných reflektorů mě oslepují, nevidím nic, na rádiové spojení
nereagují. Co to na mě hoši zkouší? Hlavou mi bleskne, že snad ve Středomoří piráti
nejsou. Nejsme u Somálska. Nebo že by jo??? To už nám na plachty "přistává" helikoška, stejné oslepení přichází i shora. Na piráty moc sofistikované. Že by
pobřežní policie a má nás za narkotrafikanty??? Jak se navazuje spojení
s letadlem nemám tušení... Mám jim zamávat? Nebo počkat až chrabrý mužík
sjede po laně až ke mě? Rozhodnu se pro třetí variantu. Nahazuju automatického
pilota, abych mohla (o)pustit kormidlo a letím vzbudit kapitána :-) Ten zírá na
night show jako já, nicméně i přes oslepení vidí že to jsou záchranáři.
Z rádia se najednou ozve "Orion! Orion!". Z pobřeží nás volá námořní
hlídka a informuje nás, že nás kolegové jedou zachránit. ??? Vypadám snad že
bych potřebovala pomoc či co? Prý dostali hlášení že někdo vystřelil světlici a
my jsme jediná plachetnice v okolí. S díky odmítáme pomoc, oslepení
ustává. Zřejmě nějaký miliardářský výrostek si povyrazil při noční party
v Saint Tropez, které k nám problikává z dáli...
Od té doby plavba
pokračuje bez jediného mráčku, brázdíme tyrkysové vlny Středomoří a zaškrtáváme
zastávky. Kam plujeme? Na FB jsem psala, že nás čeká 17 dní jachtaření, bude
jich ve finále 19... to je tak když počítám francouzsky ;-) Na programu 3 země
a 8 ostrovů ♥
Escale # 1 – Ostrovy Lérins
Dva úžasné ostrůvky blízko Cannes. V plánu nebyly, umně jsem vysvětlila kapitánovi proč tam nutně musíme kotvit :-) Obzvlášť jsem chtěla na Saint Honorat, kde není nic jiného než kláštěr obklopený levandulemi a vinicemi. Ostrov je ve vlastnictví Lerinských mnichů, kteří vyrábějí výtečné víno z vlastních vinic, likéry (mě zaujal mandarinkový) a život na ostrově se nese v rytmu bohoslužeb. V klášteře se můžete i ubytovat a užívat tak klidu, ticha a prázdných pláží. Oproti rušnému Cannes, kde se zastavujeme, balzám na duši!
Escale # 2 –
Korsika
Konkrétně rybářská vesnička Centuri a severní výběžek Cap Corse. Společnost nám dělají malebné vesničky na horských svazích obklopené vyhlášenými vinicemi a tyrkysové moře ♥
A kam to bude dál? Zítra na ostrov Elba, pak po pobřeží Itálie, na Capri, Stromboli a přes Messinský průliv na Maltu. Tak už jen zvednout kotvu, vítr do plachet a pluje se dál :-)
_________
© photos: Anýzovka v zemi cikád