Instantanément - velikonoce v Provence

Loni jsem zavedla rubriku Instantanément - okamžitý život, takové pondělní resumé uplynulého týdne s použitím fotek z Instagramu, které by se jinak na blog nedostaly. Ne že by mě pondělní instantky omrzely! Jen se mi nedaří trefit se do jejich vytvoření někde mezi nedělní půlnocí kdy dorazím domů a pátou ranní v pondělí aby včas došly k vaší ranní kavě... a nebo nejít spát... a nebo nebýt na konci světa vlevo a mít k ruce internet... a nebo ... Je mi záhadou jak Bára louská stejnou rubriku na svůj blog s pravidelností švýcarských hodinek :-) Baru, máš za to můj obdiv!!

Rubriku ponechávám ale mění se na tématickou. K vydání kdykoliv kdy mě to chytne a určité téma nadchne ;-) A jako malý bonus fotky, které nebyly nikde. Aby to nebylo déjà vu pro ty co mě také sledují na Instagramu a/nebo Facebooku. Doufám, že se vám bude líbít dál, třeba ke kávě po úterním obědě :-) 

Tím, že na vánoce býváme na druhé straně polokoule, velikonoce doma si snažím užít o to víc. Letos jsem si je dala dokonce dvakrát :-) Oslavy příchodu jara by nebyly úplné bez haluzek kvetoucí mandloně ღ Na nich nesměly chybět drátované kraslice a levitující ptáčci. Díky teplé zimě letos mandloně vykvetly brzo, a tak květy na velkou noc odkvetly... Nevadí! Deko č. 2 je nahradí. Vrbové proutky a na nich břízová kolečka s vyřezanými velikonočními motivy a kraslice přestěhované do srdíčka.  

Nesměly chybět tradiční mňamky! Jenom letos jejich výskyt na jídelním stole nebyl řízen velikonočním kalendářem ale podle nemocničních schůzek... A tak jsme slavily Zelený čtvrtek v pátek s pórkovým quichem a mazanec na Bílou sobotu se pekl už ve čtvrtek v noci. I tak chutnaly výborně! Jen beránek nebyl :-( Nemám v Provence formu... při příští návštěvě Čech ji musím do kufru přibalit, nějakou krásnou, starou, keramickou.      

Část prodlouženého víkendu jsme trávili na letním bytě u moře v Bandol. Po náročném týdnu jsem potřebovala slunce šimrající na nose, mořský vánek ve vlasech a lázeňskou pohodu. Všechno bylo. I o fous víc! Po příjezdu jsme si dali oběd na terase, ke kterému nám úžasně voněly kvetoucí pomerančovníky a citronovníky z naší zahrady ღ Grilované sardinky z rybího trhu a k nim sklenka bílého bylo to pravé ořechové na pořádný relax. V Sanary sur Mer jsme ochutnali úplně první víno z vinice ve vlastnictví městečka. Pod značkou Cuvée de la Ville de Sanary a pod taktovkou vinařské rodiny z Domaine Ray-Jane produkují AOC Bandol bílé, růžové a červené (to bude k dispozici až příští rok po uzrání v sudech). Velikonoční oběd měl v režii Provensálcův tatínek - nechybělo tradiční jehněčí gigot a obigátních pět chodů před a po. Ještě že dezert byly "pouze" jahody se smetanou... neboť ani večer jsme stále nebyli schopni povečeřet ;-) Jen na hledání čoko vajíček v zahradě se nedostalo :-( O berlích se to hůř provozuje :-/ Ale abych nebyla škodná, dostala jsem několik čokolád ;-)  

Jak jste prožili vy velikonoční svátky?

Krásný pondělní úterní začátek týdne! 

__________________
© photos: Anýzovka v zemi cikád

Velikonoce v Provence

Zpět v Provence z hektického pobytu v Čechách, kde jsem běhala mezi dílnou, tiskárnou, ateliérem a snažila se do toho užít si rodiny na Vysočině, sejít se s kamarády a vyzkoušet nové pražské places to be. Náročné! Slovo speed dating by bylo víc na místě než pobyt ;-) Chtělo by to tak dva měsíce, obzvlášť od té doby co mám ateliér Cigale & Olive, pro který navrhuji a výrábím či se na výrobě podílím spolu s českými řemeslnými mistry. Že jsem v rodné domovině nezahálela, o tom svědčí 4 kufry se kterými jsem odlétala zpět :-) Novou kolekci vám brzo představím na mých webových stránkách, na kterých se intenzivně pracuje {poté co jsem řekla neschopnému webmastrovi bye-bye a inspirována Lenkou u kávy v I Need Coffee (zřejmě omámena opilým cupcakem od Chez Lucie - já, ne Lenka, ta si sama naprogramovala její business) trávím dny i noci u počítáče, v ruce příručka jak programovat v PHP, CCS, JavaScript, MySQL... noci jsou dlouhé, to vám povím a hlavinka je z toho bolavá :-) Leni, nechceš si odskočit do Provence? Pokoj, počítač i neomezené množství lahvinek Rasteau Vintage dodám!} Prozatím a postupně odtajňuji mou jarní kolekci na Facebooku webových stránek (k nahlédnutí zde).    

Do Provence jsem ovšem nejela jen s mým zbožím, neb jsem vykoupila pár butiků s kreativní tvorbou, to aby bylo s čím tvořit dál. A také si odvezla dárky k narozeninám ♥ O jeden se s vámi podělím. V únoru Šárka z Ma Maison Blanche pořádala giveaway s Martinou z Nordic Day. Já jsem byla jedna z výherkyň, natěšeně si vybrala dárek a netrpělivě čekala až si ho z Čech přivezu domů. Maximální radost a spokojenost! Tady je:  

Dřevěný podnos Nature od Bloomingville a vázička Black birds od Madam Stoltz. V záplavě květů mandlovníku jim to u nás sluší! K velikonoční deko na stole nechybí drátěné kraslice od Věrky z Drátování Kuklík a skleněný ptáček od Olivky z Mode de Boulangerie. Už jen upéct beránka :-)

       A co u vás? Už jste na velikonoční svátky připraveni?

______________________
© photos: Anýzovka v zemi cikád 

Jarní výměna

Dalo by se taky říct: poslední velikonoční fotky :-) Jarní výměnu letos organizovala Simča z blogu http://mareckineradosti.blogspot.sk Kolik nás nakonec bylo bohužel nevím, té vánoční se zúčastnilo přes 100 tvořivých blogerek. Jarní výměna byla na velikonoční téma a zapojily se kromě tvořilek ze Slovenska a Čech i "přespolní" jako Katka ze Švýcarska, Marcela z Irska a já z Provence :-)   

Já jsem byla obdarována Ivetou z blogu Duby (její stránky zde), která mi poslala kouzelnou girlandu z ptáčků, která se hned uhnízdila v naší hale a spolu se mnou zdraví návštěvy :-) Jako kdyby vyslyšela mé velikonoční přání ptáčků z obchůdku od Olivky! Pokud ještě "obchůdek malých radostí" neznáte, nemohu než vřele doporučit :-) Ptáčci tady a e-shop La Maison des Petits Bonheurs zde.

K balíčku ještě Iveta přibalila tři hopkající králíky z klobouku :-)  

Ivetko, ještě jednou moc děkuji !!

* * * *

Já jsem tvořila pro Ivetu z blogu http://sam-jentak.blogspot.fr Bohužel se mi od ní nedostalo bližší informace v jakém duchu letošní velikonoce plánuje a ani na jejím blogu jsem nenašla inspiraci co by se jí do domu hodilo, tak jsem vybrala sama. Letos jsou trendy pastelové barvy a já sama jedu na růžovo-lila barvě, tak jsem pro Ivetu připravila sadu velikonoční dekorací z plsti a ze lněného provázku v kombinaci bílé a lila barvy. Doufám že ji dárek potěšil. 

Tvořit pro někoho jen tak a udělat mu dárkem radost, stačí i maličkost která potěší, mě moc baví a velmi ráda praktikuji. Spojit tuto nezištnout radost s výměnou mezi blogerkami se mi túze zamlouvá a navíc je to skvělý způsob jak objevit nové blogy se spoustou inspirace! Fotogalerii velikonočního tvoření si můžete prohlédnout na Simčine blogu (odkaz zde). A mě nezbývá než Simonce poděkovat za organizaci jarní výměny !! Těším se na další ;-)

Velikonoce co zůstaly doma

... aneb to co do hor na víkend neodjelo :-) Tak jsem si deko alespoň užila v pátek a teď se zase kochám. Ve finále není špatné slavit velikonoční svátky na pokračování ;-)

Zajíčka z látkového ubrousku jsem objevila na Pinterestu a tak se mi zalíbil, že jsem musela doma vyzkoušet :-) Návod najdete na mé velikonoční nástěnce (zde)

Úžasné drátované kraslice jsem dostala od drátenice Věrky. Dárek pro mě vyrobila před odletem do Provence jako překvapení v mých oblíbených barvách růžová a lila :*

Ve věnečku z proutí, který jsem marně přes rok sháněla v Provence a nakonec dovezla z Čech, se krásně vyjímají kraslice různých technik. I jedna voskovka od Zdeny se tam uhnízdila :-) 

Vánoční dekorace se odstrojuje na Tři krále, kdy se má sundávat ta velikonoční netuším ... tak si ji ještě chvíli na stole nechám ;-)

Velikonoční víkend v horách

Doma jsem si to krásně velikonočně vyzdobila. Doháním totiž vánoce, které poslední léta trávím někde letem světem a o to s vědší vervou se vrhám na sezónní deko když jsem doma. Takže vše nachystané, načančané, upečené ... a Provensálec vymyslí že jedeme na prodloužený víkend na chalupu do hor. Chvíli protestuju, že do hor nic netáhnu, ani pomlázku ! ;-) Provensálec se culí. Ví že budu prořezávat stromy a že o proutí nebude nouze. Tak alespoň vyjednávám hon na čoko vejce v horské zahradě. Provensálec se culí ještě víc! Nějak mi (prozatím) uniká proč, ale pro čokošku i přes plot skočím ;-) Takže se jede. Stěhování národa probíhá tak jako tak, jen mandlová haluzka s kraslicemi zůstává doma na stole. Nehodlám riskovat, že tu krásu roztřískám v horských serpentýnách. 

Víkend je víc než vyvedený, počasí nám přeje, slunce a azúro, jen v pondělí 1.4. je pravé aprílové počasí. Na tričko to ještě není ale na sluneční okulky ano :-) V neděli se jdeme projít do naší víkendové vísky Rougon ve Verdoňském kaňonu, zahalené do mandlových květů. Nádhera!

Skočíme do kapličky dát pozdravení otci Guy - kapitola sama osobě, dlouhé háro, na každém prstu obří prsten ve stylu lebka a heavy metal, na mši se přiřítí v kožené bundě a na nohách santiága, chybí už jen motorka :-)  

Po návratu na chalupu Provensálec vyhlašuje hon za čokoládovým pokladem. Já natěšeně vyrážím s košíkem v ruce ;-) Po chvíli mi dochází proč se tak culil! Hledat vajíčka ve 2000 m² zahradě mi dá řádně zabrat. Když jí celou prolítnu a mám jedno jediné vajíčko, jsem nucena přistoupit na radikální řešení. Učím Provensálce rychlokurzem česky "přihořívá" a "hoří". Ve finále to vypadá tak, že on si sedí na terase, usrkává archivní vínečko a občas na mě, lezoucí v houští, křičí "pžihoživa !" :-) 

Tak takhle krásně na mě čekalo vajíčko pouze jedno, to co jsem našla hned ;-) Ostatní byla velmi dobře schovaná, jedno dokonce v bývalém kurníku ;-) Pravda, vajíčka vypadají jako pravá ale jsou čokoládová, s cukrovou polevou. A velkou radost mám z fialek a zvonků, které jsou rozeseté všude po zahradě :-)

Zcela vyšťavená z honu ale spokojená "s úrodou", usedám k nedělnímu obědu. Tradiční jehněčí v troubě několik hodin zkracujeme na jehněčí kotletky na zahradním grilu, s čerstvě natrhaným tymiánem. Místo klasické velikonoční tabule, která se obvykle protáhne na celé odpoledne, zasedáme na terasu s výhledem do vsi. Archivní vínko ročník 1995 velikonoční atmošku jistí :-) 

O víkendu se nemohu nabažit pohledem na naši stařičkou a majestátní mandloň. Větévky na azurovém plátně mi připomínájí obraz od Van Gogha :-)

   

Jaké byly vaše velikonoce ?

DIY Voskovkové kraslice

Minulý víkend jsme tady pořádali skvělou předvelikonoční akci v rámci Spolku česko-francouzského přátelství v Provence. Z Čech speciálně přiletěly drátenice Věrka Studená a Zdena Dufková, která maluje kraslice a po tři dny vedly kurzy zdobení velikonočních vajíček. S Věrkou jsem se seznámila už před vánoci, přiletěla nám ukázat techniku drátování a také vedla iniciační kurzy. Drátování mě tak nadchlo, že jsem prolítala půlku Provence (i Paříže), abych se patřičně vybavila... dost neúspěšně. O drátování ve Francii nemá nikdo šajn, kromě pár umělců, kteří využívají různé techniky drátování na uměleckou tvorbu, sochy a spol. Zlatá Věrka mi vláčela v kufru z Čech velkou část výbavy :* 

Dneska vám představím práci Zdeny, která si připravila na kurz super techniku malování kraslic. V mých očích je to tak úžasné, že se třeba inspirujete na pondělí :-) Tradiční techniku malování kraslic určitě znáte, nejdřív nakreslíte vzory na bílé vajíčko voskem, pak obarvíte v první barvě, necháte uschnout, nanesete další vrstvu vosku, zase obarvíte, opět sušíte a tak dál než máte požadované vzory v několika barvách hotové. Pak ještě musíte vosk opatrně oškrábat. Kraslice jsou nádherné ale zabere vám to celý den. Na to na kurzech nebyl čas, tak na to šla Zdena od lesa :-) Tedy obráceně, nejdřív barví a pak nanáší barevný vosk. Za dvě hoďky máte několik úžasných kraslic! 

Voskovkové kraslice   (Zdena Dufková)

Co potřebuješ: vyfouknutá vajíčka

gelové barvy na vajíčka OVO efekt Mramor (tady)

voskové pastelky

obyčejnou tužku

špendlík

starou lžíci

zátku od láhve na alkohol

čajovou svíčku

bramboru ;-)

Nejdříve vajíčka nabarvíme. Žádné hrnce s vodou a půlka kuchyně špinavá! Jednoduše dáme kapsle s gelovou barvou do hrníčku s teplou vodou, nandáme si rukavice (taktéž v balení), kápneme si 1-2 kapky barvy do dlaně a rychle vajíčko promneme v dlaních tak aby se barva rovnoměrně dostala na celé vajíčko (oproti návodu nám nejde o mramorovaný efekt). Necháme pár vteřin zaschnout. Můžeme postup opakovat pokud by nám někde barva nepřilnula kompletně (třeba na razítku s datem spotřeby). 

Etapu číslo 1 máme zdárně za sebou... 2 minuty ?!

Zdena přišla i se skvělým nápadem na kahánek na nahřívání vosku, v duchu pomož si sám když nemáš. Jednoduše ohneš starou lžíci, píchneš ji do rozpůlené brambory, na lžíci položíš víčko, pod lžíci dáš čajovou svíčku a to nejdůležitější nakonec: do víčka vhodíš nakrájené voskové pastelky. Nahřeješ a máš vosk ve skvělých barvách ! 



Pak už jen stačí vrazit spendlík do obyčejné tužky a s tímto "malovátkem" namáčet ve vosku různých barev a dle momentální inspirace kouzlit kraslice, pěkně jednu za druhou. 

Zdeni, jednoduše geniální !!

* * * *

O Věrce bude příští příspěvek, mám fotky z obou akcí se širokou škálou výrobků a taky bych vám chtěla ukázat co Věrka dokáže udrátovat a můžete pak vidět na výstavách v Čechách. Abych vás naladila, malý závdavek :-)

       

Zelený čtvrtek

Tak ten v Provence nemáme... nám včera uletěly včely zvony :-) Na Zelený čtvrtek - tady svatý čtvrtek Jeudi saint - stichnou zvony aby nevyzváněly po dobu dvou následujících dnů na znamení smutku. Podle tradice se dětem říká, že zvony odletěly do Říma a vrátí se na velikonoční neděli a cestou zpět trousí velikonoční vajíčka jako symbol života a znovuzrození. V neděli se proto pro děti pořádá honba za pokladem v podobě čokoládových vajíček různě poschovávaných na zahradě :-) Pro mě to je na celých francouzských velikonocích jediná zábava... zbytek je liturgický a odehrává se v kostelech. Žádné barvení vajíček, žádné kraslice, nikdo vás tu nevyšlehá pomlázkou... 

Pravda, můj Provensálec zaregistroval moooc dobře akci zvanou pomlázka :-) A natěšeně mě řeže dvakrát !! Poprvé na květnou neděli kdy se v kostelech světí palmové ratolesti -  v Provence tradičně olivové haluzky. To si jako přetvořil tradici k obrazu svému ;-) A pak po našem, na velikonoční pondělí, českou pomlázkou ... kterou jsem si já hlupačka sama z Čech přivezla !! Tedy původní záměr byl na dekoraci, že ano :-) 

Zpět k místním tradicím. Během večerní mše se na Svatý (zelený) čtvrtek koná speciální obřad Mandatum. Dvanáct mužů nastaví nožky a kněz jim je umyje svěcenou vodou. Občas se to zvrhne a chudák kněz myje nohy všem kdo je vyndá z galoší :-) Já své nožky svěřuji do péče jedině mé "osobní" pedikérce Françoise, takže kněz má smůlu...

Ale aby bylo tradici (alespoň té české) učiněno zadost, tak jsem připravila zelenou večeři. A rovnou pro "svatou trojici" :-)  

na menu byla krémová polévka z jarního ředkvičkového lupení

letos první chřest

a mâche, tedy salát z kozlíčka, se zálivkou vinaigrette

Já jdu bílit vajíčka neboť bílé skořápky jsou nedostatkové zboží, vyrábět vajíčka čokoládová abych měla v neděli co hledat v zahradě :-) a psát další článek neboť vám musím poreferovat o velikonoční akci, kterou jsme minulý víkend v Provence pořádali. Čekají na vás úžasné kraslice zdobené drátkováním a voskovkami :-)