... ty psával pan Horníček. Fiktivní dopisy věnované osobnostem v Provence, kdysi vydané jako "Listy z Provence"...
Jiný čas, jiná psaní! Kamarádce Lence právě vyšla nová knížka "PRIORITAIRE, Praha – Paříž". Sbírka dopisů ve kterých si Lenka žijící ve Francii a Francouzka Anne žijící v Praze vyměňují poznatky a dojmy z cizí a přeci tak blízké země. Ráda bych vás jejím prostřednictvím pozvala na čtení, setkání a autogramiády, které se konají v Čechách ve dnech 18-23. května (více info níže).
S Lenkou jsem se seznámila kdysi dávno, díky knížkám :-) Už tenkrát. Já žila v Paříži a ona již byla o krok napřed, ve slunné Provence. To ještě knížky nepsala. Stavěla zámky. Ne ty vzdušné ale jeden opravdový :-) Probouzela s manželem Honzou-Ludvíkem zřícenou "Šípkovou Růženku" - château Saint Quentin, a plnili si jejich provensálský sen. O tom ale i o životě a kouzlu Provence pojednává její první knížka "Provence jako sen", kterou vám nemohu než vřele doporučit. Úžasné čtení do lehátka pod olivovník ke snění :-)
Lenka Horňáková Civade se narodila kdesi v Prostějově a život ji zavanul až do daleké Provence. Po revoluci na brigádě v Belgii poznala Honzu-Ludvíka, budoucího muže Jean-Louis. Až do promoce byla permanentně k zastižení na trase autobusu Praha-Paříž, poté se s čerstvým diplomem ekonomie v kapse a novým příjmením Civade v občance vydala trvale objevovat krásy Paříže. Tam mimo jiné chodila do Beaux Arts učit se kreslit a doma si kreslila do šuplíku. Stihla ještě povít synka Alexandra, než se o dva roky později všichni tři vydali směrem klid, jih, venkov. Cílová zastávka Provence. Honza-Ludvík měl plán. Najít dům a vybudovat z něho místo setkání divadelníků, malířů a hudebníků. V Provence se jich ujala mémé - maminka Honzy-Ludvíka, i když ve skutečnosti dorazili čtyři. Za nedlouho spatřila provensálké azúro dcera Eliška a Lenka posílala pohlednici ze St Saturninu: "Budeme se stěhovat!! Máme dům. Opravuji, máme zříceninu. Ovšem krásnou." Z té ruiny se rozhodli probudit ze 16. století hluboce spící Šípkovou Růženku. Ono "stěhování" spočívalo v přemístění od mémé na "staveniště" do kadibudky. 24 metrů čtverečních ve čtyřech po dlouhé čtyři roky... Klobouk dolů! Zrekonstruovaný renesanční zámek Saint Quentin spatřil světlo provensálského světa l.p. 2003. "Pod křížem kaple, před kaplí terasa, pod terasou oranžérie, před oranžérií olivovník a pod olivovníkem fontána." Úžas ze kterého si o rok později sedám na zadek na terase vedle zámecké paní :-) A jak to bylo dál? Dozvíte se v Lenčině autobiografické knížce ;-) Provence jako sen (2010). Následuje téměř detektivní příběh z pohoří Luberon Lanýže (2011) a čerstvá novinka Prioritaire Praha-Paříž (2013). Nesmím opomenout kresby vytažené ze šuplíku! Plně se věnuje kresbě a malbě a vystavuje své obrazy jak v České republice, tak ve Francii. Slovy Miroslava Švancary: "Je doslova uhranuta figurou, respektive ženským tělem. Tvar je pro autorku důležitý, ať už je zachycen v jemné barevnosti akvarelů, v měkkosti pastelů, či v plachých liniích v kresbě tužkou."
PRIORITAIRE, Praha – Paříž
V dnešní čím dál rychlejší a uspěchanější době se psaní dopisů stává vzácností. Zprávy si sdělujeme prostřednictvím mailů či sms spíše v holých větách, na nějaké zamyšlení, zastavení, úvahu, dojem či pocit nějak nezbývá čas. A možná je to škoda…
Francouzka Anne žijící v Praze a Češka Lenka žijící ve Francii využívají dopisů nejen jako prostředek vzájemné komunikace, ale i vlastního poznávání neznámé země, jejich zvláštností i stejností, radostí i problémů. Z dopisů Anne se dozvídáme mnohdy věci velmi neočekávané a neobvyklé, které nám domorodcům nijak zvláštní nepřipadají, a uvědomíme si je až pohledem překvapeného cizince. A podobně z pohledu Lenky z Francie naopak zjišťujeme, kolik toho v běžném životě může mít cizí země s tou naší společného. Dopisy jsou časově zarámovány pobytem Anne v Praze od roku 1993 do roku 2011, kde společně s manželem provozovali oblíbené mezinárodní knihkupectví U Knihomola v Mánesově ulici.
LANÝŽE
Tentokrát nás příběh téměř detektivní provádí fascinujícím světem sběratelů lanýžů v pohoří Luberon, o kterém běžný člověk vůbec nic neví a který zůstává normálnímu smrtelníkovi utajen. Prostřednictvím mladého učitele Martina postupně pronikáme do složitého světa místních obyvatel, jejich zvyků, nálad, lásky i nenávisti. Seznamujeme se s jednotlivými rázovitými postavami a zároveň zjišťujeme, proč Martin do tohoto kraje přijel, co ho k němu táhne a vábí a dojde-li jeho sen naplnění…
PROVENCE JAKO SEN
Když se řekne Provence, přemýšlím o našem odchodu z Paříže a o našem příchodu na venkov. O proměně ruiny v zámeček, o životě v Provence, o našich plánech a tom, co z nich zbylo, o zapouštění kořenů, o vzdušných zámcích a jejich realizaci, o snech, které se stávají skutečností i noční můrou, o modré obloze a cikádách, o růžovém víně při zapadajícím slunci, o úřednických oponách, o každodennosti a jejím kouzle, když se na ni podíváme z jiného úhlu nebo z jiné země, o nových přátelstvích a starých kamarádech, o barvách a vůních, o Šípkové Růžence… a touhách jít dál.
A co má Lenka v plánu dál? Já to vím! Řádně jsme si u vínka poklábosily na obědě v patiu Chez Charlotte v Aix en Provence :-) Ale pšttt! To bych jí vzala vítr z plachet a námět na další knížku. Tak jsem vám ji alespoň vyblejskla :-)
__________________
