Pudrová růžová

Jemná, éterická barva rose poudré  

Pryskyřník, pomíjivá krása na našem nedělním stole ♥

Muffiny z mrkvové natě

aneb na téma: nic se nevyhazuje, vše do zbytku se spotřebuje! Jen na ten kompost není co hodit :-)

Jaro je tu a s ním je zpět i jarní zelenina s mladými výhonky a čerstvým lupením. Konečně! Už se mi ten zimní sortiment zeleniny a ovoce okoukal... V něděli na trhu jsem nevěděla po které jarní zelenině sáhnou dřív, chuť jsem měla na všechno: mrkev s natí, ředkvičky, tuřín s lupením, chřest, malé fialové artyčoky v pugétech, jarní cibulky... Věděla jsem, že natě a lupení tak rychle nespotřebuji začátkem pracovního týdne, přeci jenom v pondělí trávím víc času u počítače než u plotny :-/ Takže to vyhrály naťové mrkve - letos první, chřest, ředkvičky s lupením, špenátové listy a jarní cibulky. Samozřejmě že jsem nešla domů s takhle prázdným košem! To jen jarní, čerstvě pultový sortiment :-) A ano, když vybírám zeleninu, vybírám také její lupení a košťály. Jako bio a eko fanynka, vše se u nás recykluje ;-)

Na víkend vám nabízím rychlý a snadný recept na slané muffiny, které jsou skvělé jako aperitiv nebo se salátem jako lehká večeře. Taky se super šiknou na piknik v olivovém háji nebo s sebou na pláž ;-)

Muffiny z mrkvové natě

150g mouky1 kypřící prášek

špetka mletého kmínu

3 vejce

125g bílého jogurtu

125g čerstvého kozího sýru ("tvarohové" konzistence typu St Pierre)

4 lžíce olivového oleje

2 mrkve

mrkvová nať ze 2 mrkví  

70g strouhaného sýru (Gruyere, Eidam...)

sůl

Mrkvovou nať omyjeme, blanšírujeme 1 minutu ve vroucí vodě a zchladíme. Necháme okapat, popř. osušíme. 

V míse smícháme mouku, kypřící prášek a mletý kmín. V jiné nádobě našleháme vejce, přidáme jogurt a čerstvý kozí sýr a postupně vmícháme olivový olej. Vzniklou hmotu zamícháme do připravené mouky. Přidáme jemně nastrouhanou mrkev, nasekanou blanšírovanou mrkvovu nať, strouhaný sýr a osolíme. 

Těsto nalijeme do vymazaných formiček na muffiny. Z uvedeného množství máme 6 ks muffinů klasické velikosti. Pečeme ve vyhřáté troubě cca 25 minut na 180°C. Podáváme vlažné (nejlepší) nebo studené.


Tipy:
- čerstvý kozí sýr můžete nahradit třeba ricottou, potom doporučuji přidat více mrkvové natě pro zvýraznění chuti 
- můžete také nakonec do těsta vmíchat kousek kozího sýru nakrájeného na kostičky
- mrkvovou nať můžete zapracovat do těsta nadvakrát podle toho jak se vám bude zdát těsto "zelené". záleží na bohatosti objemu použité natě a také do jaké míry máte rádi chuť "lupení" v jídle 
- místo klasických forem na muffiny můžete použít menší formičky ve tvaru košíčku (na fotce), výsledkem bude 12 mini muffinů. nezapomeňte však snížit čas pečení ! cca 18 minut

* * * * *

Používáte taky v kuchyni natě a košťály ? Co z nich připravujete ? 

Cappuccino o páté

Ano, já VÍM, že se cappuccino o páté nepije ... tedy nemělo by ;-) A v Itálii bych si NIKDY cappuccino po obědě, nedejbože o páté, v kavárně neobjednala. To bych se hnedle zařadila do řad turistů... V Itálii se chovám jako Italka :-) Cappuccino jedině ráno k snídani! 

Ale dnes jsem na něj měla strašnou chuť. A je pátek. A nikdo mě nevidí (no, teď jsem to na sebe napráskala). A celý den nefunguje internet. A práce mi stojí :-/ A sluníčko mě láká ven. S jakou chutí bych si zašla na café au lait do kavárny a usrkávala ho na prosluněné terase a jen tak lelkovala... Kavárnu hodnou toho slova v naší provensálské vesnici nemáme :-/ Máme bistro, s terasou, obsazenou štamgasty,  kteří již od dopoledne jedou na pastisu. Kafe je tam opravdu hodně zlé, tak akorát ráno na stojáka když čas schází... 

Tak jsem si udělala pauzu o páté doma. S cappuccinem. A se zákuskem. Jak jinak :-) Vyzkoušela jsem nový dezert od našeho pekaře - "křupinky" prokládané krémem z lískových oříšků, le praliné. Není špatné ale zůstávám věrná Paris-Brest s praliné ;-)

Přeji vám krásný a SLUNEČNÝ víkend ! 

PS: V Provence, potažmo ve Francii, se na vás nikdo nebude mračit když si dáte kávu s mlékem v kteroukoliv hodinu ;-) 

Jarní výměna

Dalo by se taky říct: poslední velikonoční fotky :-) Jarní výměnu letos organizovala Simča z blogu http://mareckineradosti.blogspot.sk Kolik nás nakonec bylo bohužel nevím, té vánoční se zúčastnilo přes 100 tvořivých blogerek. Jarní výměna byla na velikonoční téma a zapojily se kromě tvořilek ze Slovenska a Čech i "přespolní" jako Katka ze Švýcarska, Marcela z Irska a já z Provence :-)   

Já jsem byla obdarována Ivetou z blogu Duby (její stránky zde), která mi poslala kouzelnou girlandu z ptáčků, která se hned uhnízdila v naší hale a spolu se mnou zdraví návštěvy :-) Jako kdyby vyslyšela mé velikonoční přání ptáčků z obchůdku od Olivky! Pokud ještě "obchůdek malých radostí" neznáte, nemohu než vřele doporučit :-) Ptáčci tady a e-shop La Maison des Petits Bonheurs zde.

K balíčku ještě Iveta přibalila tři hopkající králíky z klobouku :-)  

Ivetko, ještě jednou moc děkuji !!

* * * *

Já jsem tvořila pro Ivetu z blogu http://sam-jentak.blogspot.fr Bohužel se mi od ní nedostalo bližší informace v jakém duchu letošní velikonoce plánuje a ani na jejím blogu jsem nenašla inspiraci co by se jí do domu hodilo, tak jsem vybrala sama. Letos jsou trendy pastelové barvy a já sama jedu na růžovo-lila barvě, tak jsem pro Ivetu připravila sadu velikonoční dekorací z plsti a ze lněného provázku v kombinaci bílé a lila barvy. Doufám že ji dárek potěšil. 

Tvořit pro někoho jen tak a udělat mu dárkem radost, stačí i maličkost která potěší, mě moc baví a velmi ráda praktikuji. Spojit tuto nezištnout radost s výměnou mezi blogerkami se mi túze zamlouvá a navíc je to skvělý způsob jak objevit nové blogy se spoustou inspirace! Fotogalerii velikonočního tvoření si můžete prohlédnout na Simčine blogu (odkaz zde). A mě nezbývá než Simonce poděkovat za organizaci jarní výměny !! Těším se na další ;-)

Velikonoce co zůstaly doma

... aneb to co do hor na víkend neodjelo :-) Tak jsem si deko alespoň užila v pátek a teď se zase kochám. Ve finále není špatné slavit velikonoční svátky na pokračování ;-)

Zajíčka z látkového ubrousku jsem objevila na Pinterestu a tak se mi zalíbil, že jsem musela doma vyzkoušet :-) Návod najdete na mé velikonoční nástěnce (zde)

Úžasné drátované kraslice jsem dostala od drátenice Věrky. Dárek pro mě vyrobila před odletem do Provence jako překvapení v mých oblíbených barvách růžová a lila :*

Ve věnečku z proutí, který jsem marně přes rok sháněla v Provence a nakonec dovezla z Čech, se krásně vyjímají kraslice různých technik. I jedna voskovka od Zdeny se tam uhnízdila :-) 

Vánoční dekorace se odstrojuje na Tři krále, kdy se má sundávat ta velikonoční netuším ... tak si ji ještě chvíli na stole nechám ;-)

Velikonoční víkend v horách

Doma jsem si to krásně velikonočně vyzdobila. Doháním totiž vánoce, které poslední léta trávím někde letem světem a o to s vědší vervou se vrhám na sezónní deko když jsem doma. Takže vše nachystané, načančané, upečené ... a Provensálec vymyslí že jedeme na prodloužený víkend na chalupu do hor. Chvíli protestuju, že do hor nic netáhnu, ani pomlázku ! ;-) Provensálec se culí. Ví že budu prořezávat stromy a že o proutí nebude nouze. Tak alespoň vyjednávám hon na čoko vejce v horské zahradě. Provensálec se culí ještě víc! Nějak mi (prozatím) uniká proč, ale pro čokošku i přes plot skočím ;-) Takže se jede. Stěhování národa probíhá tak jako tak, jen mandlová haluzka s kraslicemi zůstává doma na stole. Nehodlám riskovat, že tu krásu roztřískám v horských serpentýnách. 

Víkend je víc než vyvedený, počasí nám přeje, slunce a azúro, jen v pondělí 1.4. je pravé aprílové počasí. Na tričko to ještě není ale na sluneční okulky ano :-) V neděli se jdeme projít do naší víkendové vísky Rougon ve Verdoňském kaňonu, zahalené do mandlových květů. Nádhera!

Skočíme do kapličky dát pozdravení otci Guy - kapitola sama osobě, dlouhé háro, na každém prstu obří prsten ve stylu lebka a heavy metal, na mši se přiřítí v kožené bundě a na nohách santiága, chybí už jen motorka :-)  

Po návratu na chalupu Provensálec vyhlašuje hon za čokoládovým pokladem. Já natěšeně vyrážím s košíkem v ruce ;-) Po chvíli mi dochází proč se tak culil! Hledat vajíčka ve 2000 m² zahradě mi dá řádně zabrat. Když jí celou prolítnu a mám jedno jediné vajíčko, jsem nucena přistoupit na radikální řešení. Učím Provensálce rychlokurzem česky "přihořívá" a "hoří". Ve finále to vypadá tak, že on si sedí na terase, usrkává archivní vínečko a občas na mě, lezoucí v houští, křičí "pžihoživa !" :-) 

Tak takhle krásně na mě čekalo vajíčko pouze jedno, to co jsem našla hned ;-) Ostatní byla velmi dobře schovaná, jedno dokonce v bývalém kurníku ;-) Pravda, vajíčka vypadají jako pravá ale jsou čokoládová, s cukrovou polevou. A velkou radost mám z fialek a zvonků, které jsou rozeseté všude po zahradě :-)

Zcela vyšťavená z honu ale spokojená "s úrodou", usedám k nedělnímu obědu. Tradiční jehněčí v troubě několik hodin zkracujeme na jehněčí kotletky na zahradním grilu, s čerstvě natrhaným tymiánem. Místo klasické velikonoční tabule, která se obvykle protáhne na celé odpoledne, zasedáme na terasu s výhledem do vsi. Archivní vínko ročník 1995 velikonoční atmošku jistí :-) 

O víkendu se nemohu nabažit pohledem na naši stařičkou a majestátní mandloň. Větévky na azurovém plátně mi připomínájí obraz od Van Gogha :-)

   

Jaké byly vaše velikonoce ?

DIY Voskovkové kraslice

Minulý víkend jsme tady pořádali skvělou předvelikonoční akci v rámci Spolku česko-francouzského přátelství v Provence. Z Čech speciálně přiletěly drátenice Věrka Studená a Zdena Dufková, která maluje kraslice a po tři dny vedly kurzy zdobení velikonočních vajíček. S Věrkou jsem se seznámila už před vánoci, přiletěla nám ukázat techniku drátování a také vedla iniciační kurzy. Drátování mě tak nadchlo, že jsem prolítala půlku Provence (i Paříže), abych se patřičně vybavila... dost neúspěšně. O drátování ve Francii nemá nikdo šajn, kromě pár umělců, kteří využívají různé techniky drátování na uměleckou tvorbu, sochy a spol. Zlatá Věrka mi vláčela v kufru z Čech velkou část výbavy :* 

Dneska vám představím práci Zdeny, která si připravila na kurz super techniku malování kraslic. V mých očích je to tak úžasné, že se třeba inspirujete na pondělí :-) Tradiční techniku malování kraslic určitě znáte, nejdřív nakreslíte vzory na bílé vajíčko voskem, pak obarvíte v první barvě, necháte uschnout, nanesete další vrstvu vosku, zase obarvíte, opět sušíte a tak dál než máte požadované vzory v několika barvách hotové. Pak ještě musíte vosk opatrně oškrábat. Kraslice jsou nádherné ale zabere vám to celý den. Na to na kurzech nebyl čas, tak na to šla Zdena od lesa :-) Tedy obráceně, nejdřív barví a pak nanáší barevný vosk. Za dvě hoďky máte několik úžasných kraslic! 

Voskovkové kraslice   (Zdena Dufková)

Co potřebuješ: vyfouknutá vajíčka

gelové barvy na vajíčka OVO efekt Mramor (tady)

voskové pastelky

obyčejnou tužku

špendlík

starou lžíci

zátku od láhve na alkohol

čajovou svíčku

bramboru ;-)

Nejdříve vajíčka nabarvíme. Žádné hrnce s vodou a půlka kuchyně špinavá! Jednoduše dáme kapsle s gelovou barvou do hrníčku s teplou vodou, nandáme si rukavice (taktéž v balení), kápneme si 1-2 kapky barvy do dlaně a rychle vajíčko promneme v dlaních tak aby se barva rovnoměrně dostala na celé vajíčko (oproti návodu nám nejde o mramorovaný efekt). Necháme pár vteřin zaschnout. Můžeme postup opakovat pokud by nám někde barva nepřilnula kompletně (třeba na razítku s datem spotřeby). 

Etapu číslo 1 máme zdárně za sebou... 2 minuty ?!

Zdena přišla i se skvělým nápadem na kahánek na nahřívání vosku, v duchu pomož si sám když nemáš. Jednoduše ohneš starou lžíci, píchneš ji do rozpůlené brambory, na lžíci položíš víčko, pod lžíci dáš čajovou svíčku a to nejdůležitější nakonec: do víčka vhodíš nakrájené voskové pastelky. Nahřeješ a máš vosk ve skvělých barvách ! 



Pak už jen stačí vrazit spendlík do obyčejné tužky a s tímto "malovátkem" namáčet ve vosku různých barev a dle momentální inspirace kouzlit kraslice, pěkně jednu za druhou. 

Zdeni, jednoduše geniální !!

* * * *

O Věrce bude příští příspěvek, mám fotky z obou akcí se širokou škálou výrobků a taky bych vám chtěla ukázat co Věrka dokáže udrátovat a můžete pak vidět na výstavách v Čechách. Abych vás naladila, malý závdavek :-)