Instantanément #1

Zavádím novou rubriku :-) Proč dnes? Dnes je to měsíc co jsem napsala poslední řádek. Dnes začíná nový týden, čas na rekapitulaci toho prožitého. Dnes jsem si také dala nová předsevzetí a jala se je z čerstva realizovat... Jedním z nich je blogovat víc. Ať se děje co se děje, ať jsem na konci světa (tedy za předpokladu že nelítám v buši kde ani telefon nepremává nebo se nehoupu na vlnách oceánu ;-) Dnes jsem také mlaskla na Instagram svůj 100. příspěvek za pouhý měsíc používání... Proto.  

Instagram mě dostal. Je to takový foto motoring každodenního dění, vše drží pěkně v jednom rámečku. Nemusím nic loadovat, přeposílat z mobilu nebo foťáku na comp, upravovat... Jednoduše to co chci sdělit aplikací IG vyfotím, přidám filtr a/nebo černobílo, zarámuju, zaškrtnu sdílení na Facebooku a zanesení na mapu a klik, je to tam :-) Taky mě láká možnost z nejvydařenějších IG fotek nechat si udělat polaroidy a píchnout si je na reálnou nástěnku. Bohužel Instagram (prozatím?) nevyvěšuje IG dění na blog :-( Proto nová rubrika Instantanément, tedy Okamžitě. Takový instatní život minulého týdne Anýzovky v Provence, Anýzovky na cestách a toho co by se na blog jinak nedostalo. Doufám že se vám bude líbit :-)

Anýzovka na cestách... stále ještě v Čechách. Na Vysočině máme krásný barevný podzim, užívám si poslední 2 dny, s rodinou, na chalupě, slunce svítí, spadané listí šustí a já mám úsměv široký :-) A taky jsem "vykradla" cukrošku aneb jak jsem si šla pro jeden jediný větrník :-D

Na rozloučenou mi maminka peče peciválky ღ 

Znáte? Děláte? Přes FB jsem se v komentářích dozvěděla varianty tohoto receptu. U nás ho děláme už čtvrtou generaci :-) Jak na to? Z bramborového těsta uděláme placky, upečeme na plotně (to dělala ještě babička, my pec nemáme tak pečeme na tlustém litinovém kolečku), nastříháme na kostky, spaříme horkým mlékem které scedíme. Promastíme máslem a pořádně prosypeme umletým makem s cukrem. Navrch dáme extra vrstvu maku a zakápneme máslem. Peciválky se jí z jedné velké mísy - zadělávačky - všichni hezky kolem stolu napichujeme vidličkou :-)

Středa je dnem loučení :-( 

Provence mě vítá zpět azurovou oblohou a 24°C. Nahazuju sandály, sluneční okulky a hurá na kafe do vesnice.

V pátek jedu do města (rozuměj Aix en Provence, nejbližší město hodné tohoto názvu je coby 50km dohodil). K letnímu outfitu (ač je 18. října) potřebuji bižu, tak jsem si "spíchla" můj první bižuterní výtvor. Jsem z něho tak natěšená, že o den déle si umotám náramek další - hezky růžový, k šatům, k moři jak dělané ;-)

Víkend trávíme s Provensálcem na letním bytě v Bandol. První ranní cesta (tedy po kávě v kavárně na terase) vede na trh. Ale ne v Bandol, ten v Sanary sur Mer, 5 km po pobřeží, je lepší. Stánky se prohýbají sezonním sortimentem: první kaštany, houby (girolles -  taková velká kuřátka a sanguins - obdoba ryzce), jujuba, kaki... Berem i tuňáka, bude k večeři :-)

Doma z trhu, usedáme na terase a vysrkáváme ústřice. K tomu Pinot Blanc 2003 a jako dezert kaki. Sobotní oběd nemá chybu a začátek víkendu je idylický. 

V neděli vyrážíme do Collobrières na Fête des châtaignes. Každoroční slavnosti kaštanů se konají tři poslední neděle v říjnu a návštěva této vesnice za to rozhodně stojí. Z kaštanů se připravuje snad všechno, i pivo ;-) Pečené kaštany úžasně voní celou návsí, všude se chodí a uždibuje, staroprovensálská hudba hraje... Nádhera!! Ale o tom bude další příspěvěk ;-)

Na cestu domů si dáváme dvojitý nášup zmrzky. Kaštanové, jak jinak :-) S kousky pravých ledových kaštanů ღ

A jak to bylo dál? To se dozvíte příští pondělí ;-)

Krásný týden!

PS: Moc vám děkuji za krásná slova k minulému příspěvku! Četla jsem si je několikrát a pokaždé mě hřála u srdce ღ Už jen proto stojí za to blog psát!! 1000 merci ღ

____________
© photos: Anýzovka v zemi cikád via Instagram

Anýzovka na cestách ...

Frankfurt - Benátky - Mnichov - Amsterdam - Malta - Praha - Vysočina. Nestíhám... Tedy vzhledem k tomu, že jsem strávila celý listopad po letištích, v letadlech, v cizích zemích i v rodné domovině, jsem toho stihla poměrně dost. Prosinec na tom nebude o nic líp. Právě jsem se dopočítala, že v mém provensálském domově strávím "celé" 4 dny... Štědrý den to bohužel nebude :-(

Vánoce miluju, je to můj nejoblíbenějsí svátek v roce, ten nejkrásnější. Navíc čas adventní i vánoční úžasně vybízí k tvoření, krášlení domova, pečení i vaření, prostě k vytvoření té správné atmosféry při čekání na Ježíška. Já bych tvořila, pekla a zdobila jak divá !! Letos (opět) nemám kdy, jak, kde :-((( 

A tak jsem alespoň načerpala spoustu nápadů a podnětů na pravé staročeské vánoce během mého krátkého pobytu v Čechách. Ochutnala nové horké nápoje. Uzobla toho i onoho. Nachodila desítky kilometrů v zimě. Foťák v pohotovosti přes rameno. Poznala nová místa. Potkala u pohárku "staré" známé. Užila si krapet rodiny. Snažila se pár dnů, hrst vzácných okamžiků, vrýt do paměti, naplnit mysl i srdce až po okraj, vzít s sebou do foroty ... ♥

      

____________________

Kde jsem fotila ?

1. Le Court Galerie (Haštalská 1 - Praha 1) : tuto kavárnu jsem objevila náhodou neboť je nutné vejít do dvora. Už ten mě nadchl přírodním aranžmá, v létě tu musí být úžasné posezení ! Interiér je také velmi příjemný, mají zde dobré nápoje, k nim něco sladkého na zub a nechybí wifina. Více zde

2. Horká hruška s kořením v kavárně Le Court Galerie (viz č. 1)

3. před restaurací U černé hvězdy (Seminářská 6 - Praha 1) : tu jsem sice nevyzkoušela ale velmi se mi z ulice líbila, navíc slečna co nečekaně prošla před objektivem v úžasných oranžových punčoškách tomu dodala glanc :-) Pokud se na fotce pozná, velmi ráda věnuji originál :-)  

4. Šumavské koláčky na Jiřáku (nám. Jiřího z Poděbrad - Praha 3) : vyrazila jsem sem na Farmářské trhy abych zhlédla na vlastní oči o čem pražští blogeři/rky básní :-) Více zde 

PS: Vánoční trh na Jiřáku mne pro změnu zklamal, o to víc se mi líbil ten na nám. Míru (na Staromáku bohužel začal až den po mém odjezdu :-(

5. Podzimní Kampa (konkrétně u Sovových mlýnů na Malé Straně, Praha 1) : zachytila jsem poslední podzimní den v Praze ... úžasná romantika pro procházející lovers z Italie :-)

6. v dílně u řezbáře pana Rückera (Pečky u Kolína) : o ručně vyřezávaných formách na vytlačovaný perník jsem dlouho snila. Ty od p. Rückera jsou nádherné, z javoru, se staročeskými motivy, podepsané. Já jsem si odvezla tento zvoneček a krásné srdíčko, pár forem jsem si nechala do zálohy na příští cestu (koníka, holubičku ...) Navíc p. Rücker je velmi milý pán, krásně se s ním povídá, v dílně má spoustu úžasných věcí (nejenom vlastní výrobky ale i vybavení - šuplíčky mě dostaly) a já se dozvěděla velmi cenné informace nejenom o perníčcích. Na blogu nebude chybět článek o mém výletu "potkali se u Kolína" ;-) jen co perníčky vykouzlím. Více info o p. Rückerovi a jeho tvorbě zde

7. Adventní věnec z perníku na hradě Svojanov (u Poličky, Pardubický kraj) : o víkendech do 16. prosince  stojí za to si udělat výlet na hrad a prohlédnout si hradní pokoje i kuchyň v adventní a vánoční výzdobě a poznat jak slavili naši předkové Vánoce před 130 lety. Více zde

8. Staročeské vánoce na Veselém kopci (u Ždírce nad Dobravou, Vysočina) : nádherný skanzen, který vám přiblíží život a práci drobných rolníků od první poloviny 19. století do poloviny 20. století, rozhodně stojí za návštěvu kdykoliv. Velmi doporučuji skanzen navštívit do 9.12. kdy ve všech staveních probíhá výstava s úžasnou adventní a vánoční výzdobou, jak z Ladovských obrázků. Podíváte se jak se drátkuje, pletou ozdoby ze slámy, pečou vytlačované perníčky... Já jsem byla nadšená !! Více zde

9. Chaloupka na Veselém kopci (viz. č. 8) Na Vysočině už sněží :-)