Rande s marmeládovou královnou

Není třeba představovat s kým! Ani v Provence nám neuteklo, že Blanka Milfaitová sbírá jednu marmoškovou medaili za druhou :-) A to prosím chytáme zprávy ze světa běháním v levandulovém poli a ruce vztyčené k azuru :-D

Jedna i druhá ponocujeme a pracujeme 18 hodin denně 7 dní v týdnu, ale já mám o pár rukou navíc :-D

Už už to vypadalo, že my dvě se zřejmě nikdy tváří v tvář nepotkáme... To máte tak, jedna lítá po světě s batohem na zádech, druhá ho obráží karavanem. Jedna žije v zapadlé provensálské vesničce, kudy protéká ledový Verdon a kde za humny cikády dávají dobrou noc v levandulovém lánu. Druhou najdete v nejzapadlejší vesničce o jednom obyvateli na šumavském pohoří, kde zima je ladovsky bílá a kde za humny v kačáku plní přání zlatá rybka. Jedna i druhá jdou cílevědomě za zážitky, po atmosféře starých dobrých časů, za sny blízkými i dalekými, voňavými. Sladit tedy cestovně-debužírovací diáře s randem někde na zeměkouli není snadná věc. A to i když si ty diáře sama vyrábím ;-) 

Provence vs Šumava

První rande ve francouzském Menton běhěm vyhlášených citronových slavností padá. Blanka se svým monstrem přijíždí ze Sicílie, kempy široko daleko plné (holt mentonské marmošky jsou profláknuté) a já se flákám v posteli (rozuměj, ač zdravá jak řípa, padly na mne po letech čtyřicítky horečky)...

Než se na Slavnosti citronů do Menton vydáte, přečíst si o nich můžete u Blanky tady 

a spojte to s Karnevalem v Nice, o tom zase píšu já tady :-)

Rande č. 2 vypadá slibně. Bude v Miláně na Expo2015 a ještě si s Blankou dáme společnou marmeládovou show ღ Co je víc? Stačí počkat "jen" 5 měsíců... Co čert nechtěl (a nebo chtěl???), ač zdravá jak řípa, tak to se mnou pár týdnů před odjezdem krapet seklo :-/ Vydržím toho hodně. Pro strach mám uděláno, ikdyž mě na Madagaskaru honí domorodci s mačetou a mají zálusk na můj dlouhý bílý krk, ikdyž mě kapitán zapomněl na opustěném ostrůvečku v Indickém oceánu který mizí pod přílivem rychlostí blesku, ikdyž mě v hlubinách Karibského moře píchla smrtelně jedovatá ryba. Jen víkend plný velmi smutných zpráv a srdce jak cedník jsem už nerozdýchala... Kardiolog je neúprosný. Maximální odpočinek a zákaz létání. JÁ??? Kdo má letiště za druhý domov a kdo na místě den nevydrží??? Činím dva týdny a ač bezbožná, modlím se za zázrak. V pátek mám odlétat do Milána. Ve středu kardiolog opět kroutí hlavou, žádná cesta, žádné letadlo, je tu nějaký problém, přijďte zítra. Asi bych měla zavolat Blance, že pozítří nedorazím... Nevolám. Čekám na čtvrteční smilování boží. Celý den v nemocnici, navečer padá verdikt rady doktorů. Srdeční vada. Neléčitelné. Smilování nepřichází. Jedu domů. Přes slzy jak hrachy na cestu nevidím, verdonské serpentýny krouhám po paměti. U nás se svítí, ale nezastavuju, jedu dál. Auto nechám na silnici, sejdu do pole, opřu se o stařičkou mandloň na mezi, čučím do fialového lánu a nasávám omamnou vůni z nedaleké distilky. Tři hodiny mi hlava šrotuje tak hlasitě, že přehluší i naše včely. V jedenáct večer se zvednu, natrhám náruč levandule a jedu domů. Tam mě "vítá" Provencálec, oči strachem navrch hlavy. Poté co mi vynadá, vyřkne co toužím slyšet. "Jeď." Letenku nechávám propadnout, kupuju vlak do Paříže a další noční do Milána. Vážu voňavý pugét Blance a ve 4 ráno vyrážím na nádraží. Na cestu dostanu pusu a přání "jeď pomalu. a tím nemyslím auto."   

Jedu. Piánko, piánko, ale jedu!!  

Český stánek na EXPO2015, tedy jeho barovo-bazénová část kde 2 dny marmoškujeme v přímém přenosu
a auto-pták jehož pointa k tématu Expo mi uniká... v Milánském pařáku chladí ovšem parádně :-D

Anýzovka v akci :-)

Jeden den na Mauviel kotlíku probublávala kiwi-pomerančová marmoška. Božská ღ 

Druhý den jahodovo-kiwiová s Prosecco.
Provensálec a pan P. mají jedno společné: jsou v našich online životech tajemní jak Karpaty! Tak jsem vám pana P. vyblejskla ;-)

Jahodovo-kiwiová připravená do vašich košíků a bájo lívanečky, kterých nebylo nikdy dost!

Dream Team ღ
Blanka, Jitka a Šárka s nádherným ostravským přízvukem a Anýzovka.
Práce hezky růčo, pod azurovou oblohou a s marmoškovo-levandulovou vůní.

Jaká je Blanka? Přesně taková! :-)

Dva dny společného marmeládování byly krásné. Setkání s Blankou v reálném světě velmi obohacující. Domů se vracím s úžasnou výslužkou, Blančinou knížkou provoněnou sluncem a marmoškami, a s nezapomenutelným snovým zážitkem ღ

Expo mě osobně nenadchlo, hodinové fronty do pavilonů, pavilony bez front o ničem, miliony lidí... Z čeho jsem však byla unešená byl Strom života a noční show ღ

A k čemu jsem došla v levandulovém poli? 

Že když to má přijít znova kdykoliv a kdekoliv, tak 

ať ten život za to setsakramentsky stojí!!  

PS: Blančin report z víkendového marmeládování si můžete přečíst tady :-)

PPS: A pokud nevíte kdo je Blanka Milfaitová (což si dokážu pouze vysvětlit tak, že jste poslední tři roky nonstop fárali v dole :-D tak čtení pod olivovník tady a tady a do třetice tady. A občas z toho dolu vylezte ;-) Svět a Blančiny marmošky za to stojí!


______________
© crédit photos: Anýzovka v zemi cikád, mimo ladovské zimy na Šumavě : Blanka Milfaitová a nebo pan P. ;-)