Anýzovka na cestách... v Guatemale

Anýzovka už je sice nějaký ten pátek zpátky v Provence, ale cestopis ze zimního putování sem dát ještě nestihla :-( Ač by se mohlo zdát, že je to záměrně a/nebo z lenosti, tak vězte že není! Návrat z guatemalské džungle do tzv. civilizace byl víc než hektický a vyčerpávající... Po 6-ti týdenní absenci na nás poštovní schránka vychrlila milion urgencí, záznamník přehrál 152 neodkladných vzkazů, domov nás vítal temnotou, zimou a prázdnou ledničkou. Vítej zpět v reálném světě! Po 30°C, slunci a pláži na Belize, kde jsem trávili poslední dny dovolené, následoval týden v Provence bez elektřiny, bez světla, bez topení, bez teplé vody, bez fungující ledničky a sporáku :-/ Venku byly 3°C... Jedno jediné veliké přání: prásknout dveřmi, skočit do letadla a poodletět o kousek dál! Po týdnu běhání po všech čertech a vyvolávání všech ďáblů, přišla do Provence druhá průmyslová revoluce! Rozuměj "a bylo světlo" :-) A s ním i teplo a jídlo... jen ten internet furt v trapu :-/ Život řemeslníka v Provence plyne mně a všem cizincům nepochopitelným způsobem, Provensálci na toto téma raději zarytě mlčí, včetně toho mého. Realitu skvěle vystihl Peter Mayle ve své knize Rok v Provence. Možná se do roka, do dvou, dočkáme a někdo ten překopnutý wifi kabel spraví ;-) Zatím vypomáhá kamarádka, které jsme se o Pařížském víkendu po dvouhodinovém vy(na)pětí úspěšně připíchli na kabel. Nat, 1000 merci!!    

Zpátky k cestám. Po Belize a třídenním maratonu na konec světa vlevo (pokud jste ztratili nit tak zde) jsme se pomalu ale jistě přesunuli do sousední Guatemaly. Jak bylo jsem průběžně házela na Facebook a Instagram - světe div se, v džungli na druhém konci světa fungují! Pocity různorodé a překvapení naproti očekávanému - ale od toho jsou cesty, za poznáním a rozšířením obzorů!

Antigua

Co 20 kilometrů, to jiný dopravní prostředek, občas koza na střeše, z času na čas kuřata na klíně, pokaždé 7 lidí na dvojsedačce :-) Jízdní řád žádný tak jako neexistující oficiální zastávky. Prostě se postavíte na křižovatku a lítáte od jednoho mikrobusu k druhému (s báglem na zádech se to hůř provozuje) a snažíte se do nějakého narvat. Kromě výše uvedených koz a kuřat se do klasického minibusu pro 9 lidí s guatemalským přehledem vejde osob až 24. Spočítáno, sečteno, sedíc na střeše minibusu, vítr v zádech :-) Pro nás běžná rutina. 

Co překvapilo nepříjmně, byly kukuřičné placky a fazolová "kaše" k snídani-obědu-večeři. Po pár dnech seriózně omrzí. Alternativou je pollo y papas na každém rohu, tedy kuře a hranolky smažené na repasovaném oleji... A opravdu otřesné kafe. Světově opěvovaná káva se komplet vyváží, na domácí se nedostává, respektive jim vůbec nevadí že pijí "vyprané ponožky". Kompenzovali jsme jídlem, když jsme se dostali do "mezinárodní civilizace", to jako do míst kde se běžně pohybují cizinci (kterým se většinou vyhýbáme). Tam kulinární lapáky nechybí, obzvlášť ve městě Antigua ♥ 

Kudy po světě chodím, nejvíc mě zajímá jak místní žijí, co vaří, jak vyrábějí to či ono, jakým nástrahám čelí, co jim chybí ke štěstí... Prostě jak OPRAVDU žijí. Částečně profesionální deformace z rozvojové spolupráce, z velké části skutečný zájem o poznání daného lidu a jejich kultury. Běhám po polích, po plantážích, s každým se dám do řeči (ač málokdy mluví jazyky které ovládám :-) Jak slyším kladívko či tkalcovský stav, hned se vydávám tím směrem a můžu dlouhé minuty mlčky pozorovat jak něco krásného vzniká pod šikovnýma rukama. Když mě k tomu navíc s úsměvem v očích pustí, tetelím se radostí ♥   

Ženy v akci :-) Na trhu.

Muží lážo plážo rybaří :-)

Guatemalská řemeslná tvorba: výšivky, dřevěné masky, hliněné betlémy a kožené boty.

José nese čerstvě natrhanou kávu do kooperativy k prodeji. Váží se a platí rovnou na silnici.

Na kávové plantáži. Vyhrála jsem konkurz "nejblaženější sběračka" :-D

Na makadamové farmě: od sazenice po sklizeň

Co je v Guatemala dále k vidění? Kromě obligátního města Aztéků v džungli Tikal, najdete památky na každém rohu, úžasné barvy, atmosféra... I hřbitovy jsou krásně barevné a při výročí nebožtíka se z vesela zpívá, hraje hudba a popíjí kořalka.

Když vás toulky po městě omrzí, stačí naskočit do nějakého minibusu či korbu náklaďáku a vyrazit směrem vysoké Kordillery, kde budete mít o úžasné výhledy postaráno. Obzvlášť pokud si dáte výšlap na činnou sopku. A že jich tam je :-) Jen bacha až vám za hlavou bude lítat láva a žhavé kamení!

Po takových kotárech je ideální farniente u kouzelného jezera Atitlan, usrkávát mojito při západu slunce nad jezerem nebo si vyjet na bárce pozorovat ptáky za úsvitu.

Život v přírodě je tady velmi bohatý, stále je co pozorovat, ale pobývat v džungli má i své stinné stránky. Překvapení všeho druhu jsou na denním pořádku a tak není neobvyklé pojídat k snídani palačinku ve společnosti tarantule na hlavě, plavat si v jezeře s jedovatým hadem, procházet se po pláži s iguanem přistávajícím na zádech... Jeden se rozhodně nenudí :-) 

Bacha, nálet!

Doteď jsem si myslela že papoušci jsou mírumilovní tvorové. Než jsem se stihla v jejich společnosti vyfotit, modrý mi rozkloval tričko, červený hodinky a zelený ucho :-D      

Papouščí ráj. Za tukanem jsem si odskočila do sousedního Hondurasu ;-)

Ani květena nezůstává pozadu, krása kam se podíváš! 

Povídání i fotek by bylo ještě spousta, konkrétně 2600 :-) "Krapet" jsem se zapotila než jsem jich pár vybrala a počítač pod náporem loadování párkrát kleknul ;-) ale doufám že i tak vás naladí na Guatemalskou vlnu!

Krásný víkend! Já ho trávím s rodinou na Vysočině ღ

_______________________
© photos: Anýzovka v zemi cikád