Be my Valentine ...

V-day* je tady ! Dle instrukcí balím kufr, naslepo. Budík neútěšně zvoní za kuropění. Provence hlásí -9°C, zuby mi drkotají, postel za mnou volá "vrať se!" a vzpíná hřející peřinové ruce. Touha skočit pod duchnu je veliká, zvědavost je však větší. Jedno oko stále zavřené, druhým se snažím namalovat svěží obličej ... po 4 hodinách spánku. Na kafe není čas. Letadlo nepočká, moje překvapení taky ne. Ač hodiny v kuchyni ukazují 4:45, natěšeně poskakuji v hale, foťák přes rameno, v kapse pas a broukám si "be my Valentine, sweet Valentine..." :-)

Konečně na letišti. Kufry odbavené, pasová kontrola projítá a já stále nevím kam letíme ...

... o dvě hodiny později sedím na terase, sluneční okulky na nose, nastavuji tvář slunci, usrkávám cappuccino a tetelím se blahem. Můj valentýnkovský dárek se dá nazvat "prázdniny v Římě" :-)

♥  Krásného Valentýna ♥

____________
* Valentine's day

Oranžové cappuccino

Tak tohle cappuccino si k snídani asi nedáte ale jako barevné zahájení obědu či večeře je dýňovo-kaštanová polévka ideálním good mood budičem  v zimních měsících. Jako bonus přidávám jeden-dva triky odkoukané od šéfkuchařů a na závěr cappuccinovou variaci s kachními chipsy - neboť dobré dýňové polévky není nikdy dost !

Proč vůbec cappuccino ? Jednoduše proto, že se polévka servíruje tak jako oblíbený kávový nápoj, s pořádnou krémovou čepicí a pokud možno ve skle. Ale nic vám nebrání ji podávát klasicky na talíři, jenom slůvko cappuccino zaměňte za velouté, tedy krémová polévka.   

Dýňovo-kaštanové cappuccino *

1/2 dýně nebo celá dýně Hokkaido

150 g čerstvých kaštanů (asi 20ks)

1 středně velká cibule (pokud možno sladká)

1 lžíce másla

1 stroužek česneku

1 l kuřecího vývaru (1,5 l podle velikosti dýně)

1 větvička tymiánu

2 lžíce sušeného mléka

15 cl neslazeného kondenzovaného mléka nebo zakysané smetany

petželka

sůl, pepř

Na másle zpěníme lehce cibulku tak aby nezhnědla. Přidáme dýni nakrájenou na větší kostky (Hokkaido také bez slupky, polévka je jemnější), stroužek celého česneku, snítko tymiánu a necháme chvíli restovat. 

Zalijeme horkým kuřecím vývarem tak aby dýně byla ponořená a necháme vařit 20 minut. Přidáme čerstvé oloupané kaštany a povaříme dalších 20 minut (pokud máte kaštany sterilizované, přidejte je po půlhodině na posledních 10 minut, jinak se vám rozvaří).

Vyndáme snítko tymiánu a pár kousků kaštanů stranou. Zeleninu s trochou vývaru umixujeme v blenderu. Podle potřeby přidáme vývar, polévka by měla být krémové konzistence. Za stálého mixování osolíme, opepříme a přisypeme sušené mléko.

Ušleháme sníh z neslazeného kondenzovaného mléka (nebo můžete použít zakysanou smetanu). Orestujeme zbývající kaštany na troše másle, přidáme nasekanou petrželku.

Dýňovo-kaštanové cappuccino podáváme ve skle s čepicí mléčného sněhu, posypané orestovanými kaštany s petrželkou.

U šéfkuchařů jsem okoukala dva super triky jak docílit krémové polévky i čepice bez přidání smetany (a bez špíčků na boky ;-) Klasicky používanou smetanu na zahuštění polévky stačí vyměnit za sušené mléko - polévka tak získá jemnou krémovou konzistenci. A čepice ze zakysané smetany se dá nahradit sněhem z neslazeného kondenzovaného mléka. Ani jedno na chuti velouté neubere, ba naopak. Zato kalorický přísun bude třikrát menší ! Podtrženo, sečteno. 

Variantou na toto velouté je recept od šéfkuchaře Christophe Girardot, který do polévky přidává dva plátky uzených kachních prsou magret fumé. Polévka tak získává výraznější, zauzenou chuť. A sněhovou čepici zdobí chipsy z kachních plátků a vytváří tak kontrast mezi jemným krémem, sněhem a křupinkami.

Dýňové cappuccino s kachními chipsy **

1/2 dýně nebo celá dýně Hokkaido

14 tenkých plátků uzeného kachního magret

1 středně velká cibule (pokud možno sladká)

70 g másla

1 stroužek česneku

1 l kuřecího vývaru (1,5 l podle velikosti dýně)

1 větvička tymiánu

2 lžíce sušeného mléka

kůra z 1/4 pomeranče

15 cl neslazeného kondenzovaného mléka 

pažitka

sůl, pepř

Postup je stejný jako předchozí polévka. Pouze cibulku zpěníte na větším množství másla, 35g. Místo kaštanů přidejte do polévky 2 plátky uzených kachních prsou a povařte 40 minut. 

Mezitím si připravte chipsy. 12 plátků uzeného kachního magret dejte mezi dva pečící papíry a pečte v předehřáté troubě na 170° po dobu 10 minut.

Polévku umixujte v blenderu, přidejte sušené mléko, zbytek másla a pomerančovou kúru. Osolte, opepřte.

Podávejte ve skle s jednou lžící mléčného sněhu a několika kachními chipsy. Ozdobte pažitkou.

PS: Z dýně se dá taky upéct úžasný cake k pravému cappuccinu  ;-)

___________________

* Cappuccino de potimarron aux chataîgnes

** Cappuccino de potimarron à la mousse de lait et chips de canard

(před) Valentýnská smršť

Taky se to na vás odevšad valí ? "Nenápadně" z rádia, při brouzdání na webu, nepozorovaně vyskočí z oblíbeného časopisu a ani na ulici vaši mysl nenechá na pokoji ?

Správný muž, takzvaný Mr Big, sice nepotřebuje důvod na koupi dárku neboť si je vědom, že si něco na sebe-do sebe-k sobě zasloužíme permanentně :-) Ale co už, když si to doba žádá, o pádný důvod k shoppingu navíc !

Nápadům a kreativitě se meze nekladou, ale i takové klasické valentýnské trio jakým jsou srdce-čokoláda-květina se dá oprášit a opatřit puncem originality.

Když srdce, tak … zelené ;-) Mariage Frères – vyhlášená pařížská firma s obchodem s čajem a to již od 1854 – nabízí Sweetheart Tea Box. Bílý čaj je svázán do srdíček, které když ponoříte do horké vody se otevřou, vypustí řetízek z jasmínových kvítků a nechají "rozkvést" růžičku. Delikátní chuť, jasmínová vůně. Krásná lakovaná krabička collector.

Kvalitní čokoláda je vždy vítaná (tedy až na pár zářných vyjímek které čokoládu nesnáší … věta "nemám ráda čokoládu" se zcela vymyká mému chápání a vždy si v duchu říkám "jak přežijou ???" :-) Hédiar – další světově profláknutá značka – si na Valentýna připravila Passionnément Marguerite. Čokoládová kopretina je z hořké čokolády 70%, okvětní lístky tvoří čokoláda bílá, plněno praliné z mandlí a lískových oříšků. Pak už jen stačí otrhávat okvětní lístky a recitovat je t´aime un peu, beaucoup, passionnément, à la folie :-)

Květina každou ženu potěší, obzvlášt ta neočekávaná. Když Valentýn tak pusa, když pusa tak Kissing ball ! Květinová koule je běžně málo vídaná kompozice, vypadá nádherně závěšená ale i jen tak položená na míse či váze. A navíc květy jako pivoňka či hortenzie usychají s grácií a zůstane vám úžasné aranžmá ze suchých květin.

A jak je to na Valentýna u vás ? Slavíte nebo vás nechává v klidu ? Rozmisťujete wishing list na strategických místech či máte velkolepá překvapení ? 

  

_____________________

© Photos: Mariage Frères; Hédiar; Cre8tive Designs Inc.; Pinterest; Home & Inspiration

Víkend ve znamení gurmánství

aneb jak si za jediný víkend splnit to po čem jsem celý měsíc v Barmě snila, když jsem do sebe soukala suchou rýži či rýžové nudle, s čím dál větší nevolí. Přání 100-krát znásobena ve dnech kdy jsem neměla nic co bych do úst dala... Ani dovežená barmská horečka mi nezabránila projet Provence křížem krážem v honbě za kulinárními zážitky ;-)

Hladoví a hubení jsme záhajili naše evropské obžerství už na letišti v Paříži, kde jsme se čekajíc na přípoj do Marseille vrhli v Air France VIP Lounge na croissanty a espresso. Tolik pečiva jsme snad nikdy nesnědli a určitě na nás nebyla hezká podívaná :-) Po příjezdu večer do ledového provensálského domova bylo třeba něco na zahřátí, něco rychlého, něco co se dá připravit i s prázdnou ledničkou. Vyhrála to pravá česká hutná bramboračka jako od maminky – zasytí, zahřeje a mně navíc nostalgicky dodá teplo domova. Druhý den nelením a ve 4 hodiny ráno míchám těsto na palačinky k snídani, holt naše těla zůstala trčet v jiném časovém pásmu. Tenoulinké palačinky s kaštanovým krémem se jen na jazyku rozplývají a my s nimi :-) Ještě vydržet jeden den, který nás dělí od víkendového mezníku kdy se hodláme naší vášni oddat se vším všudy...

Sobota ráno. Vysněný víkend je zde ! Horní Provence nás vítá sice ledově nicméně blankytnou oblohou. Chceme víc ! Chceme slunce, teplo, moře. Chceme provensálský trh. Chceme rybáře v přístavu. Chceme tu nejlepší bagetu jakou známe. Cílová destinace je jasná : „dolní“ Provence, konkrétně Sanary sur Mer. Původní rybařská vesnička se změnila na přímořské městečko ale na kráse jí to neubralo, barevné domky z minulého století a typické provensálské bárky les pointus stále lemují přístav.

S košem v ruce míříme na trh, dnes vlastně na trhy neboť v sobotu je i rybářský. Naše první zastávka. Nevíme co dřív, chuť máme na všechno. Vyhrávají to mořské potvory plody, jejich sezóna brzy končí a my si jich letos ještě neužili. Nedá nám to, do košíku přihazujeme i ryby. Značně obtěžkáni se přemisťujeme na trh zelinářský. Druhů ovoce moc není, je zima, místní farmáři nesurfují na vlně bio a sezónní, jednoduše selským rozumem nabízejí to co teď vypěstovali nebo na podzim uskladnili. Je tady sice pár novodobých bláznů, kteří nabízejí rajčata, lilky, lesní plody (???) ale to jsou trhovci co nakupují ve velkosladech... My hezky sezónně, místně a v bio kvalitě, takže jablka a hrušky z Horní Provence, pomeranče a grepy z Nice, klementýnky z Korsiky (zřejmě letos poslední, sezóna je krátká; jsou sice krapet dál od Provence nicméně stále na jihu Francie ;-) a pokud je máte rádi šťavňaté, sladké a bez pecek tak vězte, že clémentines de Corse jsou ty nejlepší). Jako bonus přihazuji kaki – už ne na lžičku, to je vánoční sortiment, ale na plátky v ovocném salátu či na grilu s karamelem budou super :-) Se zeleninou je to o fous lepší, i když létu se to nevyrovná, co si budeme povídat. Do koše strkám špenátové listy (na polévkový crème), brokolici, dýni Hokkaido, kořenovou zeleninu (na vývary a vaření vůbec), cibuli (hmm krémová cibulačka s krutony), pórek a žampiony (moje oblíbená kombinace), řapíkatý celer, kozlíček (mâche, na salát), brambory (hodně brambor! rýži teď nemůžeme na chvíli ani vidět). Nesmí chybět čerstvá petrželka, bez té v provensálské kuchyni ani ránu. V Provence na trzích se dokonce dává zdarma k nákupu ! Taková je to „instituce“. Ještě by bylo co do koše přihodit, ale ten je již beznadějně plný (a o sezónním provensálském košíku zase někdy přístě :-)    

Přesouváme se po pobřeží do Bandol (kam by ze Sanary koulí od pétanque jeden dohodil) – přímořské to letovisko s ještě vyhlášenějším rosé. Přes zimu si Mamá na letním bytě u moře vyhřívá kosti a taky slaví narozeniny, takže šampaňské a losos jsou na programu sobotního oběda. Značně posilněni, sklízíme naše vlastní (bio) citróny a pomeranče :-) Letošní úroda je bohatá, budeme muset zajet znova a s delším žebříkem...

Večeře je krásnou a luxusní tečkou vydařené soboty. Na menu jsou ústřice, jen tak na ledu, s citronem a šalotkou ve vínovém octě. A coquilles Saint-Jacques tedy svatojakubské mušle/hřebenatky, jejichž delikátní bílé maso včetně corail stačí rychle osmahnout na másle s trochou česneku a nasekanou petrželkou. K tomu chlazené bílé a máte doma úžasnou a přitom tak snadnou večeři, za kterou byste v restauraci nechali minimálně 120€.

Neděle  pokračuje ve stejném duchu. Ráno se přesouváme opět k moři, tentokrát na opačnou stranu od Marseille než v sobotu, a to do Sausset-les-Pins. Konají se zde Slavnosti mořských ježků a to si nemůžeme nechat ujít ! Fête des oursins jsou zde pořádány každoročně, vždy tři poslední lednové neděle. Stíháme tu poslední, jupí !! Slavnosti samy o sobě nejsou nic velkolepého, hvězda programu se nachází na talíři ;-) Usedáme na lavice v přístavu kde lokty bojujeme o místečko, moře před námi, slunce nad námi a pod nosem ježci (s kapkou citronu lžičkou rovnou do pusy), ústřice, krevety, slávky a malinké mušličky telines, které já ochutnávám poprvé - uvařené v bujónu s česnekem a petrželkou jsou výtečné. K tomu neodlučně patří sklenka bílého, jsme ve Francii, ne ? ;-)

Odpoledne se vydáváme k domovu, v plánu mám domácí tarte au citron meringuée – citronový koláč se sněhovou pusinkou z našich citronů. Ovšem Provensálec je ještě „horší“ labužník než já, sjíždí z cesty a míří do centra Aix en Provence... a kam jinam než do široko-daleko vyhlášené cukrárny matky Béchardové ?! Tři králové už sice dávno odešli, nicméně já výskám neboť na neděli syn Béchard připravil poslední várku tříkrálového koláče. Ne galette de Rois, která je k sehnání všude ve Francii, ale tříkrálovou briošku s kandovaným ovocem podle provensálské tradice. Ta od Béchard je navíc plněná mandlovým krémem frangipane. Čaj o páté nemá chybu :-)

K nedělní večeři je ryba ze Sanaryjského trhu, marbré – slovník pokulhává takže kromě toho že je mramorovaná vám toho o ní víc nepovím. Jen to, že vycpaná divokým fenyklem, na grilu, zakápnutá olivovým olejem a citronem je božská ! K ní salát z mâche s vinaigrette a křupavá bageta, tác se sýry a ovoce. Spokojenost nejvyšší :-)

Doufám že i váš víkend byl plný radosti a řádně proložen kulinárními zastaveníčky !

PS: To nejmilejší nakonec. Abych byla nadmíru blažená, dostala jsem od Drahého kytičku fialek :-) 

Vánoce s chutí chilli

Že nebudu trávit letošní vánoce doma v Provence jsem věděla. Že je budu trávit v Thajsku jsem neměla v půlce listopadu ani šajn. Že je ve finále strávím ve vlaku by mě ani ve snu nenapadlo...

Z různých důvodů jsme nakonce místo Austrálie na poslední chvíli odletěli na měsíc a půl do Barmy. Proč zrovna sem je na dlouhé vyprávění, nicméně Thajsko byla „nucená“ zastávka neboť sehnat v Evropě vízum trvá 6 týdnů kdežto v Bangkoku ho máte za 48 hodin.

Smířena s tím, že opět nebudu připravovat 13 provensálských dezertů, nebudu dělat foie gras z husích či kachních jater, nebudu vařit víno vin cuit ani nebudu pšenici sázet, balím baťoh, na nohy pohorky a hurá za dobrodružstvím. No dobře, Thajsko se dobrodružstvím nedá moc nazvat :-) Spíš fajn dovolená. My konkrétně severně od Bangkoku, takže žádné pláže ale hory poblíž hranic s Barmou a Laosem. Hledáme autentičnost v hloubi džungle ale masová turistika dorazila i sem... Nicméně večeře v královské thajské restauraci Blue Elephant v Bangkoku je srdcovou záležitostí tak jako setkání v horách s etnickými menšinami. Na motorce po cestách i necestách, tvář ošlehanou od slunce, s pocitem svobody, užíváme si dvou týdnů naplněných honbou za kulinárními zážitky, kurzy vaření, krmením slonů co nám zkříží cestu, sušením kávy, sklizní čajových lístků na plantážích a desítkou dalších maličkostí, které však cestě dodají nádech místího života a obohatí... V tom trandění po severní krajině a žijíc ze dne na den, „zapomínáme“ včas rezervovat vlak zpět do Bangkoku, odkud nám letí letadlo do Barmy. Vše je totálně vyprodané, zbývá jen štědrý den a to ještě v páté cenové :-/ Takže štědrovečerní večeře je to co vágónová restaurace dala, plus exotické ovoce. Pro glanc si za ucho zastrkávám orchidej ;-)

Věřím že jste si štědrý den, čas adventní i vánoční užili podle představ, ve společnosti těch nejbližších, v pohodě, kulinárně i kreativně. 

Do nového roku Vám přeji splněná přání, spoustu kreativních nápadů, kulinárního umu, fotografického nadšení a cestovatelského objevování !

                                                          

Anýzovka na cestách t.č. v Barmě

PS: Barmská cenzura mi zabránila publikovat fotky, které zde měly být již před měsícem ... tak tady jsou :-)

Anýzovka na cestách ...

Frankfurt - Benátky - Mnichov - Amsterdam - Malta - Praha - Vysočina. Nestíhám... Tedy vzhledem k tomu, že jsem strávila celý listopad po letištích, v letadlech, v cizích zemích i v rodné domovině, jsem toho stihla poměrně dost. Prosinec na tom nebude o nic líp. Právě jsem se dopočítala, že v mém provensálském domově strávím "celé" 4 dny... Štědrý den to bohužel nebude :-(

Vánoce miluju, je to můj nejoblíbenějsí svátek v roce, ten nejkrásnější. Navíc čas adventní i vánoční úžasně vybízí k tvoření, krášlení domova, pečení i vaření, prostě k vytvoření té správné atmosféry při čekání na Ježíška. Já bych tvořila, pekla a zdobila jak divá !! Letos (opět) nemám kdy, jak, kde :-((( 

A tak jsem alespoň načerpala spoustu nápadů a podnětů na pravé staročeské vánoce během mého krátkého pobytu v Čechách. Ochutnala nové horké nápoje. Uzobla toho i onoho. Nachodila desítky kilometrů v zimě. Foťák v pohotovosti přes rameno. Poznala nová místa. Potkala u pohárku "staré" známé. Užila si krapet rodiny. Snažila se pár dnů, hrst vzácných okamžiků, vrýt do paměti, naplnit mysl i srdce až po okraj, vzít s sebou do foroty ... ♥

      

____________________

Kde jsem fotila ?

1. Le Court Galerie (Haštalská 1 - Praha 1) : tuto kavárnu jsem objevila náhodou neboť je nutné vejít do dvora. Už ten mě nadchl přírodním aranžmá, v létě tu musí být úžasné posezení ! Interiér je také velmi příjemný, mají zde dobré nápoje, k nim něco sladkého na zub a nechybí wifina. Více zde

2. Horká hruška s kořením v kavárně Le Court Galerie (viz č. 1)

3. před restaurací U černé hvězdy (Seminářská 6 - Praha 1) : tu jsem sice nevyzkoušela ale velmi se mi z ulice líbila, navíc slečna co nečekaně prošla před objektivem v úžasných oranžových punčoškách tomu dodala glanc :-) Pokud se na fotce pozná, velmi ráda věnuji originál :-)  

4. Šumavské koláčky na Jiřáku (nám. Jiřího z Poděbrad - Praha 3) : vyrazila jsem sem na Farmářské trhy abych zhlédla na vlastní oči o čem pražští blogeři/rky básní :-) Více zde 

PS: Vánoční trh na Jiřáku mne pro změnu zklamal, o to víc se mi líbil ten na nám. Míru (na Staromáku bohužel začal až den po mém odjezdu :-(

5. Podzimní Kampa (konkrétně u Sovových mlýnů na Malé Straně, Praha 1) : zachytila jsem poslední podzimní den v Praze ... úžasná romantika pro procházející lovers z Italie :-)

6. v dílně u řezbáře pana Rückera (Pečky u Kolína) : o ručně vyřezávaných formách na vytlačovaný perník jsem dlouho snila. Ty od p. Rückera jsou nádherné, z javoru, se staročeskými motivy, podepsané. Já jsem si odvezla tento zvoneček a krásné srdíčko, pár forem jsem si nechala do zálohy na příští cestu (koníka, holubičku ...) Navíc p. Rücker je velmi milý pán, krásně se s ním povídá, v dílně má spoustu úžasných věcí (nejenom vlastní výrobky ale i vybavení - šuplíčky mě dostaly) a já se dozvěděla velmi cenné informace nejenom o perníčcích. Na blogu nebude chybět článek o mém výletu "potkali se u Kolína" ;-) jen co perníčky vykouzlím. Více info o p. Rückerovi a jeho tvorbě zde

7. Adventní věnec z perníku na hradě Svojanov (u Poličky, Pardubický kraj) : o víkendech do 16. prosince  stojí za to si udělat výlet na hrad a prohlédnout si hradní pokoje i kuchyň v adventní a vánoční výzdobě a poznat jak slavili naši předkové Vánoce před 130 lety. Více zde

8. Staročeské vánoce na Veselém kopci (u Ždírce nad Dobravou, Vysočina) : nádherný skanzen, který vám přiblíží život a práci drobných rolníků od první poloviny 19. století do poloviny 20. století, rozhodně stojí za návštěvu kdykoliv. Velmi doporučuji skanzen navštívit do 9.12. kdy ve všech staveních probíhá výstava s úžasnou adventní a vánoční výzdobou, jak z Ladovských obrázků. Podíváte se jak se drátkuje, pletou ozdoby ze slámy, pečou vytlačované perníčky... Já jsem byla nadšená !! Více zde

9. Chaloupka na Veselém kopci (viz. č. 8) Na Vysočině už sněží :-)           

Snídaňový servis - neodolala jsem !

O víkendu jsem byla na Setkání gourmánů ve Vaison-la-Romaine, jak jsem avízovala na FB (zde). Než vám o tom povyprávím, musím se s vámi  podělit o nový úlovek :-)

Ač jsem ve Vaison byla již potřetí, stále jsem neměla šanci městečko si projít :-( Je od nás daleko a vždy jsem tam jela cíleně na nějakou akci. V sobotu jsem měla hodinovou pauzu mezi kulinářskými ateliéry a ikdyž fičel mistrál 100 kilometrovou rychlostí za hodinu a já klepala kosu, neodolala jsem a vyběhla alespoň na krátkou obhlídku.

Pravda, daleko jsem nedošla, neboť po 200 metrech jsem objevila úžasný obchůdek :-) Něvěděla jsem kam se podívat dřív, oči mi těkaly z místa na místo, já pobíhala po obchůdku sem a tam, v jedné ruce to a v druhé tohle. Pohled na mě musel být úděsný neboť velmi příjemný prodavač ke mě opatrně přistoupil (říkajíc si ta holka ja hotový blázen :-) a povídá "Vy jste v našem obchůdku neobjevila nic co by se vám líbilo?" Na to já jsem zavyla "NIC ?!?!?!? Já právě nutně potřebuji vykoupit třičtvrtiny vašeho obchodu a nevím co popadnout dřív !!!" :-D Rozhodování bylo opravdu pekelné, a tak jsem si slíbila, že se do Vaison musím vrátit na výlet (a taky trochu zabutikovat ;-) A abych na to nezapomněla, tak jsem si vybrala snídaňový servis v trendy lila barvě. Nejvíc mě uchvátil kalíšek na vejce s poklopem. Tak originální !

Servis se dá také úžasně využít na můj oblíbený tea time :-)   



Krásných obchůdků v Provence je přehršel ale najít takový kde se vám líbí všechno, ale úplně všechno, kde je velmi příjemná obsluha A kde navíc mají výborné ceny, už zase tak běžné není. Vřele doporučuji ! Kromě krásných sad nádobí, nabízí také vyšívané ubrusy, prostírání a záclonky, přehozy na postel ve stylu boutis, drobné zboží z drátků a proutí, sezónní dekoraci a také úžasné design kousky nábytku:

La Farandole

6 avenue Général de Gaulle

Vaison-la-Romaine (84110)

tel. 04 90 36 28 02