Představte
si zimu v Provence. Venku fičí mistrál,
suché listí se prohání strništěm levandulových polí, obloha je světle modrá,
ledová, slunce svítí ale nehřeje... Rychlým krokem kráčíte domů z nedělního
trhu, v jedné ruce plný koš, v druhé bagetu, nos zabořený do kabátu. Jen
co otevřete okované dveře provensálského stavení, zahalí vás teplo z krbu a
do nosu vás uhodí vůně linoucí se z kuchyně. Usedáte k prostřenému stolu,
na který hospodyně přinese daubière*. Před
vámi na talíři řádná dávka bramborových gnocchi
a kouřící daube**, po douškách
usrkáváte červené víno a kouskem křupající bagety saucer*** hutnou omáčku. Je vám dobře... Moooc dobře :-)
Daube [dób] je typické (staro)provensálské zimní jídlo, které několik hodin
probublávalo na plotně, nasávalo teplo aby vám ho pak předalo. Připravovalo se
k nedělnímu obědu, neboť hovězí maso bylo sváteční, luxusní to sortiment.
Naložené, přes noc uleželé maso, se dalo brzy ráno do hliněné daubière a ta se
nechala celé dopoledne na mírném ohni kamen, na žhavých uhlících krbu nebo se
zanesla do komunální pece kde se pekl chleba. Na tuto provensálskou pochoutku nenarazíte
na každém kroku při vašich toulkách po Provence, v létě už teprve ne. Jako
spousta místních specialit, připravuje se většinou doma, tak proč si ji
nedopřát? Pokud nemáte daubière, nevadí, postačí vám litinový hrnec se silným
dnem a pokličkou.
*daubière = speciální nádoba y terakoty na přípravu daube (viz níže)
**daube = hovězí maso marinované v červeném víně, s kořením a bylinkami
***saucer = namáčet kousky bagety/chleba do omáčky/šťávy, obzvlášť na konci jídla, elegantnější verze vylízaní talíře ;-)
Daube provençale
1,5-2 kg hovězího masa vhodného k dušení (svalovitější a tučnější)
200g slaniny
1 velká cibule
2 PL hladké mouky
Marináda:
4-5 stroužků
česneku
4 mrkve
2 cibule
sušená pomerančová kůra (cca 7cm)
5 stvolů ploché petžele
2 snítky tymiánu
2 bobkové listy
1 ČL saturejky
½ ČL muškátového oříšku
12 zrnek černého pepře
4 plody jalovce
4 hřebíčky
2 PL octa z červeného vína
1 láhev červeného vína plnější chuti
sůl /
pepř
Nakrájíme hovězí na větší kostky a dáme je do daubière.
Na marinádu si připravíme: česnek a 2 cibule nasekáme najemno; mrkve očistíme
a nakrájíme na kolečka; odtrhneme stonky ploché petržele. Hrubě rozdrtíme
zrníčka pepře a plody jalovce; nastrouháme muškátový oříšek. Přidáme celé
hřebíčky. Vše přidáme k masu, osolíme, opepříme a zamícháme. Do daubière
přihodíme tymián, bobkový list, saturejku a proužek pomerančové kůry. Zakapeme octem
z červeného vína a zalijeme červeným vínem. Zlehka zamícháme, přikryjeme
pokličkou a dáme odležet do chladničky přes noc.
Druhý den maso scedíme přes síto (vínovou marinádu si necháme!). Do daubière
dáme slaninu nakrájenou na malé kousky, osmahneme a přidáme k ní nasekanou
cibulku. Necháme zpěnit. Přidáme kostky masa, za občasného míchání necháme
zatáhnout asi 5 minut. Zaprášíme moukou a necháme zezlátnou dalších 5 minut.
Přidáme ingredience z marinády (mrkev, cibule, koření...) a šťávu z marinády.
Maso by mělo být šťávou zakryté, popřípadě doplníme vodou. Přikryjeme
pokličkou, plamen stáhneme na minimum a necháme pozvolna dusit 4-5 hodin. Nezvedáme pokličku, nemícháme, prostě na daube zapomeneme
:-) Na konci dušení osolíme a opepříme.
Takto připravenou daube můžeme podávat hned ale ještě lepší je ji nechat vychladnout
a přes noc uležet v chladničce. Další den (tedy třetí) sebereme z povrchu
tuk a daube necháme pod pokličkou dlouze prohřát na velmi mírném ohni.
Tradičně se podává s těstovinami tzn. macaronis či bramborami/pyré ale
já ji mám nejraději s domácími gnocchi. Sklenka červeného k tomu je
samozřejmostí ;-)
NB: recept podle Provensálské kuchařky od Reboult, marináda od provensálského
šéfkuchaře Guy Gedda, oboje upraveno podle Anýzovky :-)
... Daubière
Daubière je speciální nádoba na dušení masa v malém množství omáčky/šťávy na mírném ohni. Původní daubière se vyráběla z terakoty a sloužila výhradně pro vaření provensálské speciality daube na otevřeném ohni. Ale dá se použít i při vaření ragú.
Daubière je hluboká nádoba se svislými stěnami, dno je velmi ploché. Má vždy atypické rozpoznatelné víčko, které v průběhu dlouhého vaření umožňuje kondenzovat páru z omáčky. Po straně je navíc opatřena dutou "rukojetí", která slouží k odvádění páry.
___________
© photos: Anýzovka v zemi cikád; daubières Philippe BELTRANDO
Kdyz je v tom cervene vino a pomalu varene a nebo pecene tak to musi byt dobre,mam rada jidla delana timto zpusobem . Domaci noky, hned bych si dala.Trochu je problem ,mame daleko do zimy.Ten daubiere jsem nikdy nevidela ani bych nerekla ze se v tom vari.Zajimavy styl.
OdpovědětVymazatNo jo, vy půjde brzo na pláž :-) Tak musíš počkat do zimy, to jako až na pláži budeme my :-)
VymazatDaubière jsem taky objevila až v Provence, předtím jsem myslela že je to nějaký hrnek z muzea :-D
Zdravím do daleké dálky!
Voní to až sem....ke kávě :) Všechno mám - udělám! Pak dám vědět...díky za krásný článek i za skvělý recept.
OdpovědětVymazatTA, co miluje JH....dobře, dobře, tak má taky moc ráda Anýzovku :-D
Milovnice JH: ღ
VymazatPS: se těším na report a doufám že si pochutnáte :-)
Jestlipak se kostky masa vytažené z marinády mají pečlivě osušit papírovou utěrkou (jsem naočkovaná filmem o Julii Child ;-) ).
OdpovědětVymazatMěly by :-) Dřív jsem maso dlouze čistila před osoušením ale už jsem to vzdala... není mi jasné jak osušit maso tak aby mi koření a bylinky nezůstaly v papírové utěrce namísto kastrolu :-) Jdu kouknou na film! Třeba se nějaký trik přiučím ;-)
VymazatRecept ukládám, jelikož vypadá velmi lákavě :-)
OdpovědětVymazatDěkuju! Za vyzkoušení rozhodně stojí :-)
VymazatNa slávnostnú Silvestrovskú večeru som pripravila podľa receptu srnca. Výborné jedlo. A ešte lepšie chutil na Nový rok. Ďakujem za recepty, nápady, veľa sa od vás učím a to mám po 50-tke. Príjemné dni a veľa ďalších príspevkov. Hana
OdpovědětVymazatMilá Hanko, moc děkuji za krásný komentář!! Takové pohladí po srdci <3
VymazatIkdyž můj blog není 100% foodblog, moc mě těší ohlas na recepty a jsem opravdu ráda že vám chutnalo.
Krásný nový rok a děkuji za zastavení!
Zdena