Paříž. Jediný světlý bod smutečního září. Jinak smutek, černo, pohřeb, pláč...
Blog zeje prázdnotou. Nepíšu. Myšlenky mám černé. Zahalené smutečním závojem. Jen občas sdílím z čeho mi srdce radostí poskočí, oči zajiskří :
Paris, je t´aime! Toujours!
Soukromá pasáž v "mém" domě na Montmartru & výhled z okna. Za domem Le Moulin de la Galette - historická restaurace s mlýnem, před domem Moulin Rouge, pod okny ulice Lepic.
Atmosféra jak z filmu. A taky že jo! Jdu ve stopách Amélie z Montmartru :-) Ranní kávu si dám v kavárně U dvou mlýnů, sedíc na růžové vintage židličce Tolix a sledujíc venkovní šrumec.
K panu Collignon jsem pro ovoce plánovaně nešla. Ve skutečnosti se jmenuje Ali a díky filmu vydal vlastní CD. Jak zpívá vám ovšem nepovím...
Ve "městě" (neboť Montmartre je "vesnice ve městě") jsem neodolala zajít do Ladurée ღ Můj oblíbený salon du thé v ulici Bonaparte renovují ale ujistili mě že původní koloniální design zůstane ve stejném duchu. Ufff. Salonek v prvním patře za návštěvu taky stojí - dámský boudoir na dlouhá povídání :-)
Tak jako makronky ღ Čekaly na mě ;-) Aktuálně sezónní - jedna s perníkovým kořením a druhá se skořápkou s červeným pepřem a ganache z lesních plodů.
Cestou "domů" se zastavuji v květinářství Ve jménu růže. Nic jiného než růže zde nehledejte, zato jejich omamná vůně se line ulicí...
Au revoir et à bientôt !
________
© photos: Anýzovka v zemi cikád via Instagram
Aný, díky za krásnou procházku....já koukám z okna, jak pořád prší...Měj se moc krásně a černé myšlenky ať jsou rychle pryč! :-))
OdpovědětVymazatDíky moc, Jani!
VymazatDoufám že brzy budeš fit abys mohla zase tvořit a pohled na tvoji zahradu i v dešti musí být krásný!
Krásný víkend
Zdeni, krásná procházka a příjemné připomenutí, příjemných chvil v Paříži. Doufám, že počasí u vás je stále krásné, tady se rychlostí blesku blíží zima. Zažeň černé myšlenky a měj krásné a pohodové dny plné slunce a klidu. Pa Rija
OdpovědětVymazatDekuju moc, Jarusko!
VymazatV Provence je stale krasne, slunicko a 25°C :-) Zato v Parizi pid mrakem a zima, kdyz zrovna neprsi...
Mej se moc krasne!
u nás svieti slniečko....tak Ti ho trocha posielam....do srdca Ti ešte asi neprejde, ale aspoň zahreje a poteší zvonka....drž sa....
OdpovědětVymazata tie schody v pasáži....TAM CHCEM BYŤ!!!!!!
Anyzovko,
OdpovědětVymazatcas...ten vse preboli a myslim,ze Pariz je dobry odrazovy mustek,ba primo dokonaly na zahnani smutku,nebo se da alespon smutnit krasne,vse k nasemu zivotu patri,radost,smutek,stesti a obcas i smula ...ci nestesti.
Milá Anýzovko,
OdpovědětVymazatvšechno má svůj čas, i smutek, i radost - přeji Ti, aby Tvůj čas smutku byl prchavý okamžik oproti času radosti...
Zdeni,díky za krásné fotky.Zvlášť ten výhled z okna,ten je neskutečný.Doufám,že Paříž trošku zmírní smutek a chmurné myšlenky.Budu na tebe myslet.Bára
OdpovědětVymazatAný, krásná procházka po Paříži. Myslím na tebe a držím palce...
OdpovědětVymazatZdeničko, bohužel, i takové dny nám život přináší! Myslím na tebe, drž se a děkuji za nádherné fotky.
OdpovědětVymazatZdravím, Helena
Zdeničko,
OdpovědětVymazaton člověk občas musí být smutný a melancholický, už jenom proto, aby si pak vážil těch krásných a radostných chvilek, přeju ti, aby ty přišly co nejdříve .....ona i taková krásná procházka umí člověku občas zvednout náladu .... Marki
Objímám na dálku... vše bylo již napsáno... , neumím zmírnit bolest... je mi to líto... Lucka Bílá jednou řekla, že kráčíme po zebře... , ale z černých pruhů zebry, vždy zase vstoupíme do těch bílých.. Zdeničko.. přeji Ti už jen ty bílé ... klid v duši*** a spousty radostí, které nahradí bolets... objetí veliké***
OdpovědětVymazatAhoj, dnes jsem se k Tobě přišla kouknout od Ajky , přečetla tři články a už se těším, až si přečtu všechny. Tvůj blog se mi líbí :-) Vše chce své a i smutek bude menší.
OdpovědětVymazatMoc vám děkuji za krásná slova! Četla jsem si je několikrát a pokaždé mě hřála u srdce ღ 1000 merci ღ
OdpovědětVymazat